|
Veľa ma naučila, často rozmýšľam, či...
 02.09.2013 8 1167(9) 0 |
Postaršie ženy iba zriedka súži,
jej obeťou nebývajú muži.
(On bol tá povestná výnimka,
čo potvrdzuje hlúpe pravidlá.)
Podlá zákernosť sa v tej vrahyni skrýva,
pomaličky týra zväčša krehké mladé telá
naivných dievčat, tie nasilu chcú sa páčiť,
a tak chudnú, len či svetu bude stačiť, že
im môžeš zrátať kosti...
Tok času rýchlym prúdom tečie,
netuším, čo pripraví mi v budúcnosti ešte,
však viem odprisahať tu na mieste, že
spomienku na teba neodplaví iste.
/Mala si len dvadsaťtri,
no aj päťdesiat ti hádali.../
Neprirodzene veľké oči,
(na svet dívali sa úprimne)
vystúpený nos a vpadnutá tvár; -
ak ťa ešte niekde zočím,
už nezľaknem sa určite.
Dodnes cítim to k o s t n a t é objatie.
A n o r e x i a
je...
neľútostný strašiak civilizácie.
jej obeťou nebývajú muži.
(On bol tá povestná výnimka,
čo potvrdzuje hlúpe pravidlá.)
Podlá zákernosť sa v tej vrahyni skrýva,
pomaličky týra zväčša krehké mladé telá
naivných dievčat, tie nasilu chcú sa páčiť,
a tak chudnú, len či svetu bude stačiť, že
im môžeš zrátať kosti...
Tok času rýchlym prúdom tečie,
netuším, čo pripraví mi v budúcnosti ešte,
však viem odprisahať tu na mieste, že
spomienku na teba neodplaví iste.
/Mala si len dvadsaťtri,
no aj päťdesiat ti hádali.../
Neprirodzene veľké oči,
(na svet dívali sa úprimne)
vystúpený nos a vpadnutá tvár; -
ak ťa ešte niekde zočím,
už nezľaknem sa určite.
Dodnes cítim to k o s t n a t é objatie.
A n o r e x i a
je...
neľútostný strašiak civilizácie.
Ze sbírky: Záh(r)ada môjho srdca
03.09.2013 - 11:42Devils_PIMP
slnečnica: posluz si budu hodnotit prisne :)
03.09.2013 - 11:34Devils_PIMP: Áno, chýba ale čo je horšie, často premýšľam, či ešte žije. :( Nemienim Ťa desiť, Teba, ani nikoho iného, to je Tvoja úloha tu na psancoch... ;) Pokiaľ Ti pripomína Devilovku - možno raz napíšem báseň typu Pimpa - tá naozaj priťahuje ma. Smiem?? :))
03.09.2013 - 11:17Devils_PIMP
slnečnica: chybi ti? Nedes me na strach jsem tu ja a dost mi to pripomina devilovku - tohle je presne muj salek kavy
03.09.2013 - 08:58no, zírám a mám radost že hned z počátku jsem myslela na anorexii a pak ten výkřik v závěru mě utvrdil v tom že jsem to vnímala správně, příšerná zpověď, napsaná sice zabaleně, ale bez obalu, skvělá, mám z ní husinu
03.09.2013 - 06:36Je. Naprostá pravda. Tak smutné, tak kruté, k čemu může mozek dohnat tělo. Citlivě a moudře napsáno.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kostnaté objatie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jin & Jang
Předchozí dílo autora : Bolíš ma, vieš?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Wolf [17], Petla [16], Milda [15], sarka.bendova [14], MCCM [13], Matěj Ptáček [10], Marie Bernadeta [10]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
