|
Čti pomalu a tiše.. stejně, jako když bouchá raněný srdce..
 26.07.2013 8 1068(17) 0 |
Víš, taky jsem mívala tajemství
takový to z těch, o kterejch se nemluví
Slýchávala jsem tlukot srdce
na špičkách prstů a občas i řas
/ to vždycky, když bylo jasný, že už se nedíváš /
svět bejval nemravnej, smál se a sázel se
kdo z nás se vykoupá
impresi
ve vyschlejch paletách
( jen mi tehdy zapomněl říct,
že víra ve věčnou lásku, už se dnes nenosí )
Ze slov se s lehkostí vytrácí čas
a z písmen jejich latentní příchuť podzimních krás
Dny jsou teď delší, víš?
A nebe už se nenechá pohladit
a i kdyby
vím
bylo by chladný
chladnější, než prostor mezi slovy
já a ty
takový to z těch, o kterejch se nemluví
Slýchávala jsem tlukot srdce
na špičkách prstů a občas i řas
/ to vždycky, když bylo jasný, že už se nedíváš /
svět bejval nemravnej, smál se a sázel se
kdo z nás se vykoupá
impresi
ve vyschlejch paletách
( jen mi tehdy zapomněl říct,
že víra ve věčnou lásku, už se dnes nenosí )
Ze slov se s lehkostí vytrácí čas
a z písmen jejich latentní příchuť podzimních krás
Dny jsou teď delší, víš?
A nebe už se nenechá pohladit
a i kdyby
vím
bylo by chladný
chladnější, než prostor mezi slovy
já a ty
23.11.2013 - 19:47Kleriska.KX: protože bez bolesti není krásy, jako bez poklony není poděkování. / v posledních dnech na tebe myslím nějak častěji, jako bys patřila k mojí zimě :)
07.08.2013 - 14:01je Tvoje. Krásná, bolavá.. nabitá citama.
Něco takovýho jsem dneska potřebovala číst.
Něco takovýho jsem dneska potřebovala číst.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Doznívá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : And there was a silence
Předchozí dílo autora : Vůně stesku
