17.06.2013
4
Vesničko rodná má
vodami protkaná.

Tu prvně spatřil jsem slunce jas.
Tu doufám zhasnu i, až přijde čas.

Teď hejna vzpomínek hlavou mi letí.
Co bylo, když byli jsme děti.

Co bylo, když jsme už dospěli.
Co bude, teď když jsme zešedli.

Co všeho skvělého dělo se tu
a může se zase dít.
Věřím já, stálo by zato
věčně zde žít.

Vesničko rodná má,
pro mne jsi posvátná.
 18.06.2013 23:16
PrimaDen: Yana: taron:
díky za návštěvu, díky za souznění ;o))
 18.06.2013 16:51
úžasné, nostalgické, no...no...no, prostě ...:)))
 18.06.2013 10:26
vau, moje rodná vesnička je Město, nemám to až takhle, ale vnímám to, nedávno jsme byli na návštěvě u známých. Jižní Morava, vesnička, provázeli nás, a snad ke každému domu, hřišti, zatáčce, stromu, hřbitovu, kostelu, cestám, hospůdce měli nějakou připomínku, všude bydleli jejich příbuzní, známí, každého jsme zdravili. Oba pocházeli ze stejné vesnice, vnímala jsem to jejich štěstí, to jak jsou spjati s každým místečkem a uvědomila jsem si že jsem toto nikdy neměla a jak je to pro člověka uklidňující a povznášející. Teď jsi mi to připomněl, nádhera.
 18.06.2013 09:28
---jako moje rodná vesnička pro mě...........:.))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.