 11.04.2013 2 1037(3) 0 |
sounáležitost těch dvou
jako prasečí hlava vycpaná
hmotou
a polita tmou
zavázaná mašlí
v krabici od prášků
carpe diem
šašek který ti mává
nazdařbůh a vhlíží k svitu
přehlížení všech těch starých
emocí vyjíždějících z nevědomí
uniká před podstatou
přesto podstatou sama
smrt až pak život
život bez smrti
v hlavách lidí který ti věří
dvojakost lidí
kleje hořkostí ale
přesto se stává součástí bytí
poznatelného poselství
všech poslů na zemi
kteří trpí a
ztrácejí energii znovu roztáhnout
křídla
pochopit substance
existence se stala mizernou
tak mizernou
že nestojí za to
aby byla považována
za možnou
jako prasečí hlava vycpaná
hmotou
a polita tmou
zavázaná mašlí
v krabici od prášků
carpe diem
šašek který ti mává
nazdařbůh a vhlíží k svitu
přehlížení všech těch starých
emocí vyjíždějících z nevědomí
uniká před podstatou
přesto podstatou sama
smrt až pak život
život bez smrti
v hlavách lidí který ti věří
dvojakost lidí
kleje hořkostí ale
přesto se stává součástí bytí
poznatelného poselství
všech poslů na zemi
kteří trpí a
ztrácejí energii znovu roztáhnout
křídla
pochopit substance
existence se stala mizernou
tak mizernou
že nestojí za to
aby byla považována
za možnou
11.04.2013 - 18:54
Svornost? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední voják
Předchozí dílo autora : Hledám
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nikí [17], Emulka:) [15], luk64s [14], Norwhan [13], Nothing [11], Teranov1 [10], Proopex [9], Thero [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
