|
bez vůně jehličí
 23.02.2013 3 1901(19) 0 |
Někdy zkouším
dýchat tak tiše
jako když vyráží
kloboučky hříbků
z hedvabného mechu
nezakřičím
nezavzdychám
netečou mi slzy
ani když mi
ohlodáváš nožku
až úplně na kost
jenom mé podhoubí
bestie malověrná
každým dnem obrůstá
o trochu míň
dýchat tak tiše
jako když vyráží
kloboučky hříbků
z hedvabného mechu
nezakřičím
nezavzdychám
netečou mi slzy
ani když mi
ohlodáváš nožku
až úplně na kost
jenom mé podhoubí
bestie malověrná
každým dnem obrůstá
o trochu míň
24.02.2013 - 22:57ano..mile sepsaná...ano, někdo ji zlobí a ona se snaží a snaží, ale trpělivost - bestie malověrná....každým dnem přestává být jaksi tou hnací silou:)
24.02.2013 - 14:03PetrK.
snad: někdo blízký, pomalu ale jistě "leze autorce na nervy", přestože ona nijak, ničím, neprovokuje :-). Hezké.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V lese : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Popelčina elegie
Předchozí dílo autora : Jemi
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
elerin» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
