|
bez vůně jehličí
|
Někdy zkouším
dýchat tak tiše
jako když vyráží
kloboučky hříbků
z hedvabného mechu
nezakřičím
nezavzdychám
netečou mi slzy
ani když mi
ohlodáváš nožku
až úplně na kost
jenom mé podhoubí
bestie malověrná
každým dnem obrůstá
o trochu míň
dýchat tak tiše
jako když vyráží
kloboučky hříbků
z hedvabného mechu
nezakřičím
nezavzdychám
netečou mi slzy
ani když mi
ohlodáváš nožku
až úplně na kost
jenom mé podhoubí
bestie malověrná
každým dnem obrůstá
o trochu míň
ano..mile sepsaná...ano, někdo ji zlobí a ona se snaží a snaží, ale trpělivost - bestie malověrná....každým dnem přestává být jaksi tou hnací silou:)
PetrK.
snad: někdo blízký, pomalu ale jistě "leze autorce na nervy", přestože ona nijak, ničím, neprovokuje :-). Hezké.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V lese : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Popelčina elegie
Předchozí dílo autora : Jemi
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
elerin» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
timelady řekla o Jsoucno :(Slunce, co svítí na opačnou stranu. Bez něj by byl můj život až moc růžovej))

