|
Pravda dle předlohy od Arthura Rimbauda, Má Bohéma, v překladu od Svatopluka Kadlece.
 21.01.2013 3 1315(16) 0 |
Často chodívám, v děravých kapsách pěsti.
Můj život je už jenom ideál.
Kde pod vlastním stropem vlastní žal
zapíjím za nocí v tichém štěstí.
Jediná naděje praskla ve výloze
s láskami a krásou - já psala rýmy!
Hospodou svět v těch zvláštních dobách byl mi,
černé mraky na černé obloze.
A já probděla ty krásné noci září
ležíc na zemi a cítě smrt ve tváři.
Jak padlý sníh v podmořských hlubinách.
Když se srdcem bez těla, tak jako naposledy
jsem malovala vlasy skrze drobnohledy
a snívala o fantastických tmách.
Můj život je už jenom ideál.
Kde pod vlastním stropem vlastní žal
zapíjím za nocí v tichém štěstí.
Jediná naděje praskla ve výloze
s láskami a krásou - já psala rýmy!
Hospodou svět v těch zvláštních dobách byl mi,
černé mraky na černé obloze.
A já probděla ty krásné noci září
ležíc na zemi a cítě smrt ve tváři.
Jak padlý sníh v podmořských hlubinách.
Když se srdcem bez těla, tak jako naposledy
jsem malovala vlasy skrze drobnohledy
a snívala o fantastických tmách.
22.01.2013 - 13:31I v děravých kapsách,
v pěsti svírat štěstí,
život by byl ideál.
… tak to bych si přál. ;o)))
v pěsti svírat štěstí,
život by byl ideál.
… tak to bych si přál. ;o)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má zatracená Bohéma. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zasněžený parapet a vůně dřeva.
Předchozí dílo autora : O znovuobjeveném, chmelem provoněném doma.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vomix [15], Yanille [13], verystrangerman [13], jeden [12], Lenora [12], ENDY1306 [8], Luisa [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
