05.01.2013
7
V osamocení pouště
kde leží kameny
třpytí se obsidián
černý jak tma v očích
když zase usínám

Dávná vzpomínka spouště
kdy sny byly sraženy
a v zemi oheň rozdmýchán
stékal po úbočích
nikým nepozorován

Ostrý po svých hranách kouše
pomocníkem pro ženy
i ozdobou mrchám
po moci toužících
je každý varován
 19.01.2013 21:48
...nejsilněji na mě působí ta třetí sloka.
 08.01.2013 12:20
Yana: no už mi toto tema leželo v hlavě hodně dlouho a pak stačilo jen zpracovat .) děkuji
 08.01.2013 12:19
valemart: no ano je to inspirováno Landou .) Ta jeho písen mě prostě uchvátila
 08.01.2013 10:29
jo starý Řím a Devátá... a i Landa....-)
 05.01.2013 22:16
nevím jestli sis s ní dal práci, ale mě se moc líbí zpracování, tenhle styl mám ráda, no a obsah je fakt pěkný, je v něm vlastně vše, jak tenhle černočerný kámen vznikl a i k čemu slouží a tma v očích a dávná vzpomínka, no povedené
 05.01.2013 22:00
Souhlasím, povedené dílko
 05.01.2013 21:00
 Viviana Mori
Můj oblíbený šutr... a báseň dobrá. :-) Povedla se.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.