 07.12.2012 13 1147(15) 0 |
Prokřehlé ruce si
v prošitém kabátu zahřeje,
dechem svým orosí šály cíp.
Jen pomalým krokem
překoná závěje,
když k zemi se snáší,
bělostný sníh.
A vločky třpytí se mu ve dlaních.
Babička předčítá vnoučatům pohádku,
za okny matně září svíce.
A žebrák nahlíží do světnice.
Ve tmě ztrácí se shrbený žebrák,
ztrácí se v závějích,
ztrácí se ve tmách,
zima mu obléká slavností suknici,
prochází branou, opouští ulici.
A na všechno padá sníh.
v prošitém kabátu zahřeje,
dechem svým orosí šály cíp.
Jen pomalým krokem
překoná závěje,
když k zemi se snáší,
bělostný sníh.
A vločky třpytí se mu ve dlaních.
Babička předčítá vnoučatům pohádku,
za okny matně září svíce.
A žebrák nahlíží do světnice.
Ve tmě ztrácí se shrbený žebrák,
ztrácí se v závějích,
ztrácí se ve tmách,
zima mu obléká slavností suknici,
prochází branou, opouští ulici.
A na všechno padá sníh.
22.05.2018 - 20:55úžasně obrazotvorná báseň s atmosférou.. měla bych minimální výhrady, ale pro ten pocit, co ve mně vyvolala, je spolknu.. moc pěkné :)
01.02.2013 - 09:22inkoust: dobrý nápad, k tomu poslednímu řádku by se to i hodilo, díky za návrh! Víc očí víc vidí, což? :)
01.02.2013 - 00:44Mně se líbí vyjádření té nálady i toho ... řekněme soustředění na osud žebráka. Trochu mi tam překáží - v prošitém- . Nevím, není-li tam nadbytečné. Poslední řádek 1. strofy mi připadá .... jako by měl být jinde. No, nechci radit :-) Vlastně už zase jo, promiň. Už to vidím a nemůžu si pomoct. Dal bych ten řádek na konec. Z posledního řádku bych vypusti -A .... Veselé plachtění:-)
21.01.2013 - 22:33Devils_PIMP: díky za pozitivní kritiku.. složitost, o které píšeš, v té básni nevidím, ale asi je to otázka názoru.
20.01.2013 - 23:53Na me trosku slozite - clovek to musi parkrat precist - coz nevim jestli je (ne)vyhoda. Hm no ta slozitost mi brani od chvali kterou si to jiste zaslouzi
09.12.2012 - 13:34Ve tmě ztrácí se shrbený žebrák,
tadyk já osobně už bych to "žebrák" znovu nedávala, neopakovala...jinak nádherná...moc líbí...
tadyk já osobně už bych to "žebrák" znovu nedávala, neopakovala...jinak nádherná...moc líbí...
09.12.2012 - 00:12ŽblaBuňka: Yasmin: puero: Makyna: alexis: Já se těch motivů ročních období asi nezbavím :) Ale počasí mě prostě nějak.. dokáže nadchnout! Moc děkuji za komentáře!
08.12.2012 - 17:50ano, je to obrazná báseň, také jsem to viděla..chvíli mě i zabolel pohled do místnosti, kde sedí babička a čte pohádku dětem v teple u krbu...podívá se, zavzpomíná, zakleje a odejde...také mi sedla do nálady - venku je sněhu a sněhu..doufám, že tam nikdo nebloudí. pěkné dílo :) vítej :)
07.12.2012 - 22:44Vidím toho žebráka... Jak kouká oknem do té místnosti a jak potom smutně odchází. Napsalas to krásně!
07.12.2012 - 22:31Hm. Hm. A ještě jedno Hm. Docela mi to sedlo do nálady. Úplně vidím Schikanedrovy zimní motivy. Byl jsem na výstavě jeho obrazů, když to teď....dokonce snad letos... bylo v jízdárně Valdštejnského paláce v Praze...jo letos, určitě. Byly tam obrazy co mě dostaly svou náladou. Zapadající slunce v mlze, chumelenice v pražské uličce...dokonce tam stál u lampy fiakr a možná tam byl i ten žebrák. Popsala jsi to hezky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Žebrák : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chlapec mezi prapory
Předchozí dílo autora : V míze skrytá naděje
