Jedna starší pro kamarádku, kterou jsem miloval. A ač to neslo smutek....byla to má povinnost, kterou jsem musel splnit. Né kvůli ní, ale kvůli sobě. E
přidáno 23.01.2008
hodnoceno 4
čteno 1067(25)
posláno 0
Já konám svojí povinnost
byť vím že jsi věrná.
Já nechci by tvá nevinnost
zbyla po mě černá.

Já musím teď odejít
a ač to nese smutek
musím tebe obejít.
Tak zlý byl můj skutek.

Ty jsi mi jej odpustila,
ale já odpustit si nemohl.
Hrdost má mě opustila.
Hanby jsem se domohl.

Nyní mám jen vinu
a jsem o samotě.
Lítostí teď hynu
a sny mám o temnotě.

E
přidáno 25.01.2008 - 15:01
z bolesti se rodí velké řádky...ale taky síla dál bojovat;)
přidáno 23.01.2008 - 23:01
krásná báseň.. už mi ani nepřipadá tak paradoxní, že nejkrásnější básně vznikají z nejbolesnějších záležitostí...
přidáno 23.01.2008 - 22:16
:) :(
abych vysvětlila svou reakci...je to moc hezké, a velmi smutné...a nejhorší ne tom je, že tohle já jsem měla udělat...ale neudělala...nu což...
přidáno 23.01.2008 - 21:56
Píšeš krásné básně a tahle na mě dýchla něčím, co znám... Sice jen z vyprávění, ale i tak to stačí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má povinnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : O rytíři
Předchozí dílo autora : Setkání dvou samotářů.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku