|
Jedna starší pro kamarádku, kterou jsem miloval. A ač to neslo smutek....byla to má povinnost, kterou jsem musel splnit. Né kvůli ní, ale kvůli sobě.
E
 23.01.2008 4 831(25) 0 |
Já konám svojí povinnost
byť vím že jsi věrná.
Já nechci by tvá nevinnost
zbyla po mě černá.
Já musím teď odejít
a ač to nese smutek
musím tebe obejít.
Tak zlý byl můj skutek.
Ty jsi mi jej odpustila,
ale já odpustit si nemohl.
Hrdost má mě opustila.
Hanby jsem se domohl.
Nyní mám jen vinu
a jsem o samotě.
Lítostí teď hynu
a sny mám o temnotě.
E
byť vím že jsi věrná.
Já nechci by tvá nevinnost
zbyla po mě černá.
Já musím teď odejít
a ač to nese smutek
musím tebe obejít.
Tak zlý byl můj skutek.
Ty jsi mi jej odpustila,
ale já odpustit si nemohl.
Hrdost má mě opustila.
Hanby jsem se domohl.
Nyní mám jen vinu
a jsem o samotě.
Lítostí teď hynu
a sny mám o temnotě.
E
23.01.2008 - 23:01krásná báseň.. už mi ani nepřipadá tak paradoxní, že nejkrásnější básně vznikají z nejbolesnějších záležitostí...
23.01.2008 - 22:16:) :(
abych vysvětlila svou reakci...je to moc hezké, a velmi smutné...a nejhorší ne tom je, že tohle já jsem měla udělat...ale neudělala...nu což...
abych vysvětlila svou reakci...je to moc hezké, a velmi smutné...a nejhorší ne tom je, že tohle já jsem měla udělat...ale neudělala...nu což...
23.01.2008 - 21:56Píšeš krásné básně a tahle na mě dýchla něčím, co znám... Sice jen z vyprávění, ale i tak to stačí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má povinnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O rytíři
Předchozí dílo autora : Setkání dvou samotářů.
