Zase

Proč jsem byl zase tak našrot? 14 piv, dva fernety, završit to brkem. Sedim, čumim na monitor, zvedá se mi kufr. Ani jsem nedošel domů, padl jsem na podlahu v práci, holka k tomu bude mít asi docela dost slov. Napsat ji mail, zavolat nebo to nehrotit? Jsem hotovej, zašel bych si pro něco dobrýho, ale nikoho nechci potkat. Je o něco těžší dělat šťastným hezkého člověka než ošklivého. Brodit se seznamkovým odpadem. Dole zase řežou dlažební kostky. Smrděj mi nohy. Jsem debil. Jí volám po desátým, že jsem ve městě, ať mě přijde vyzvednou a pak s ní nejdu. Odcházím, teprve až začnu padat. Jsem pako. Kolega nadává jak projíždějící sanitka. Despreadly, co to vůbec je? Jo vono je to desperately, tak to jo. Účetní chce noviny na zatápění. Zasraná evropská unie a ta její zámková dlažba všude kolem.
„Je mi to blbé.“
„Hm, a mě je blbě.“
Nehoráznej idiot jsem. My only friend the end. Je duševně chorých víc než před sto lety? Ejndží…ejndžííí. To zas bylo keců. Nejhorší je nevědět, na čem člověk je. Ty ponožky dávaj. Bože, to přes víkend spolknul amplion? Z bezďáka, co jsem mu chtěl najít dceru se vyklubal pěknej hajzl. Mudr, ale násilník. To jsem si šel jenom koupit sandály do těch přechytralejch outdoorů, nikde nic, ani u Bati. Moc lidí do tepla v zimě asi nejezdí. U nás ve firmě se lidé nazývají soudruhy, někdo má rád fotbal a někdo trošku drsnější retro. Co jsem tam pro Kristovi rány včera dělal? Podruhé na první lize, snad naposled. Ale prachy bych za to fakt nedal. Kámoš nechtěl jít sám se dvěma volňáskama. Jihlava dostala klepec a Pavel Horváth má strašně velkou prdel. Člověk kůň, jeho bratranec je ten tenista Štěpánek. V hlavě ohňostroj, co nemá kam letět. Tomu člověku nepomůže už ani grunge a starým ženám by se nemělo nadávat. Ať už ta kráva vypadne. Steak jsem asi nikdy neměl, zato piv dost. Takovej mladej člověk, škoda ho. Prvoplánovka. Co tady pořád šouněj? Polívku vyšavlit do kláves. Když toká hromotluk, skvělý název pro věci bez děje a postav. Další den přede mnou. Jak ho strávit, co jíst? Čumět z okna, válet se a omlouvat. Pomalu se balit? Spíš všechno nechat na potom. Alkovýlev. Zase jsem musel nějakým lidem dávat peníze. Do prdele, tady se nedá pracovat, zasraná flexa na beton. Ať žije kouzelník Žito!