|
E
 14.01.2008 1 1651(18) 0 |
Kdysi zasazen byl strom.
On doufal v nebe bez mraků.
Potom náhle blesk a hrom.
Však neznal sílu zázraků.
On zasazen byl do stínu
o Slunci jen slýchal.
Neznal světla hostinu
a hustý kouř dýchal.
Bahno on pil místo vody
a nepoznal radosti.
Parazitům chystal hody
a znal pouze starosti.
Potom když měl plod
jež seschlý byl a černý.
Uvnitř něho samý hlod.
Život on měl perný.
To já jsem ten strom
a plody jsou mé pocity.
Já znám pouze stín a hrom
a k lásce hledám úchyty.
To není má vůle.
Já to tak nechtěl, ale.....
Já nejsem tvor, jenž by se litoval.
E
On doufal v nebe bez mraků.
Potom náhle blesk a hrom.
Však neznal sílu zázraků.
On zasazen byl do stínu
o Slunci jen slýchal.
Neznal světla hostinu
a hustý kouř dýchal.
Bahno on pil místo vody
a nepoznal radosti.
Parazitům chystal hody
a znal pouze starosti.
Potom když měl plod
jež seschlý byl a černý.
Uvnitř něho samý hlod.
Život on měl perný.
To já jsem ten strom
a plody jsou mé pocity.
Já znám pouze stín a hrom
a k lásce hledám úchyty.
To není má vůle.
Já to tak nechtěl, ale.....
Já nejsem tvor, jenž by se litoval.
E
16.01.2008 - 21:12některé stromy vyrašily i ze skály...;) jde vidět, že toho máš docela hodně za sebou...lítost není na místě...to se mi na tobě líbí;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strom : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Gramíně
Předchozí dílo autora : Můj pohled
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Žhnoucí krysa [17], BadAngel16 [14], Z.Biskup [9], endavid [3], Mikin [3], Neočko [2], trivius [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
