|
Nejsou náhodou v armádach polní kuráti? Co tam dělají,hlásaji vojákum NEZABIJEŠ?
 07.10.2007 3 1787(12) 0 |
Na křídlech vážky odplouvám do dálky,
a mladí vojáci chystaj‘ se do války.
Chystaj‘ se daleko, na samý kraj
schoulený v zákopech na smrt čekaj‘.
V blátě se koupají, duše jim skomíraj'
a v mysli otázky - pro co tu umíraj'?
Bůh někde v oblacích k čertu tvář obrací,
a smrtka se raduje, že život se vytrácí....
a mladí vojáci chystaj‘ se do války.
Chystaj‘ se daleko, na samý kraj
schoulený v zákopech na smrt čekaj‘.
V blátě se koupají, duše jim skomíraj'
a v mysli otázky - pro co tu umíraj'?
Bůh někde v oblacích k čertu tvář obrací,
a smrtka se raduje, že život se vytrácí....
07.10.2007 - 23:40čtvrtý verš nesedí rytmicky, měla by tam asi být čárka. Chybí mi tam nějaká nápaditost (i když nápad s vážky křídly byl dobrý)
jenže, vojna moc invntivní není, co?
jenže, vojna moc invntivní není, co?
07.10.2007 - 21:28Pekne a jednoduse vyjadrena myslenka - k takovemu tematu svoleny zpusob sedl.
Cenim si dobre zvoleneho hantecu - ty "useknute" konce "čekaj", "chystaj" zni jaksi ... vojensky... nesmlouvave. Ostatne zivot se smrti opravdu nikdy nesmlouva ...
Fakt dobra.
Cenim si dobre zvoleneho hantecu - ty "useknute" konce "čekaj", "chystaj" zni jaksi ... vojensky... nesmlouvave. Ostatne zivot se smrti opravdu nikdy nesmlouva ...
Fakt dobra.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Válečná krajina : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zvláštní melodie
Předchozí dílo autora : Divný stvoření
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
pešu [17], modroocko [17], VKate [15], "Autor"sám [15], Chelli [14], Dragonfly [12], Z vína korek [12], Benea [11], Ari [10], Katekutaka [3], HynekKarel [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
