přidáno 08.06.2012
hodnoceno 1
čteno 936(9)
posláno 0
Nevím jak bych měla poděkovat,
za všechno co kdo pro mě udělal.

Sama na piáno hrát,
sama se potácet ve hvězdách,
sama a na polštáři...

Vybrečet tisíce slz,
moře ve kterém se sama utopím.
Bez tebe, bez ní, bez svého těla,
které mi někdo rozsekal na kusy.
Jaký život může pro mě být?
Dál, dál se ptám,
ať mi buh odpovídá, já píšu svou krví na papír,
VĚŘ MI.

SAMOTA, to je to co nás trápí, být sám
a ve snaze se upírat k bohu,
sklopit k němu svojí šíji, svojí hlavu.
Neladit, nezladit si svůj život.
A stále se za sebe být,
jako ten uřvaný kojot.

Mám ruce od barev,
nohy od bahna
a srdce od tebe.

A všechno ve mně pohltí jedna bolest.
Jedno zaškobrtnutí o práh, který byl na mě nastražen.
Tohle si zasloužit dá práci,
každý druhý je na tom, ale hůř než já.
Každá věta bude zbytečná a každá osoba v mém životě důležitá.
Tak proč se to stalo?
Proč se dějí špatné věci?
přidáno 11.06.2012 - 12:50
Nádhera....

Mám ruce od barev,
nohy od bahna
a srdce od tebe.

Perfektní zamyšlení..jenom přemýšlej a hledej dál....jsi na dobré cestě, myslím :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco se stalo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ještě ne
Předchozí dílo autora : SMILOVANÍ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming