Něco se stalo

Nevím jak bych měla poděkovat,
za všechno co kdo pro mě udělal.

Sama na piáno hrát,
sama se potácet ve hvězdách,
sama a na polštáři...

Vybrečet tisíce slz,
moře ve kterém se sama utopím.
Bez tebe, bez ní, bez svého těla,
které mi někdo rozsekal na kusy.
Jaký život může pro mě být?
Dál, dál se ptám,
ať mi buh odpovídá, já píšu svou krví na papír,
VĚŘ MI.

SAMOTA, to je to co nás trápí, být sám
a ve snaze se upírat k bohu,
sklopit k němu svojí šíji, svojí hlavu.
Neladit, nezladit si svůj život.
A stále se za sebe být,
jako ten uřvaný kojot.

Mám ruce od barev,
nohy od bahna
a srdce od tebe.

A všechno ve mně pohltí jedna bolest.
Jedno zaškobrtnutí o práh, který byl na mě nastražen.
Tohle si zasloužit dá práci,
každý druhý je na tom, ale hůř než já.
Každá věta bude zbytečná a každá osoba v mém životě důležitá.
Tak proč se to stalo?
Proč se dějí špatné věci?