...netuším...

Polední měsíc jak pobledlé slunce
co v rose se ztrácí jak tažní ptáci
Někteří odešli jiní se vrací
pobledlí samotou zklamáni……zatraceni

Nemnoze mnozí jsou nechtěně chtění
v řece se kal jak nářky zbabělců topí
Nemaje naději v to co se nenosí
citům jsme podlehli a to jsme neměli

Tonoucí hvězdy v temnotách….neměnné
jsme jasnými body tam kde se sbíháme
Někdy se najdeme občas i shodneme
ve lži se topíme,pak odejít nechceme

V obětí času a nezdarů v lásce
čekajíc na kroky , které však nezazní
Očím se nezjeví co srdce ukrylo
čas ten nic nezmění, to mi bychom nechtěli