Dát...

….Kus oblohy tažným ptákům,
nádhernou samotu tulákům
na hladinu dopadlou v tesknivé pokoře

….Sluneční paprsky slunečnicím,
nevděk pak zhrzeným milencům
listím se nořící v podzimním chladu

….Nevděk pak vděčným, vodu rybám,
měsíci hvězdy a vytí vlčí
ve stříbrném jasu úplňků prokletých

….Naději bloudícím hledajíc objetí,
odvahu snílků na cestě klikaté
s ozvěnou touhy prohraných bitev

….Světu pak nevíru ve víru protkanou lží,
zemi čistotu v čase kdy mi tu nebudem
ukrytí v prostoru mezi děním a koncem

….Sobě jen svobodu prostou vší minulosti,
vám všem nevinnost, tu prostotu zbavenou času
a zbytečně nevlídné zbytečnosti ukryté pod maskou nesmělosti

....to vše bych moc chtěl utopen v božské své bezmocnosti...