přidáno 06.01.2008
hodnoceno 7
čteno 1938(15)
posláno 0
Zapadlé štěstí
tiché poblouznění
skrytá vášeň
probuzení
slova co slyšíš za sebou
zvláštně zní
s noblesou
nelítej
už nelítej
své sny nikomu
neříkej
pospěš do příběhu bez dechu
odemkni srdce
polož do mechu
odříkej modlitbu nevšední
koukni se do nebe
dřív než se rozední
utíká ti už
utíká
tvá vteřina poslední
usměj se na sebe
zastav ji
nebo ti uletí..
přidáno 01.07.2008 - 00:42
krasa
přidáno 06.01.2008 - 22:19
Někdy bych si chtěla ustlat uvnitř lastury...;) bylo by to krásný, poslouchat celou noc šumění moře...
jenže kde bych našla takovou, do které bych se vešla...:-D
přidáno 06.01.2008 - 16:25
Jemně vyžehlený čas....krásná
přidáno 06.01.2008 - 11:31
Přece se tady nebudu opakovat:-))
přidáno 06.01.2008 - 10:44
taktez souhlas:)
přidáno 06.01.2008 - 10:43
souhlasím s Tomem... hezky plyne... ;)
přidáno 06.01.2008 - 10:39
pekna.... jemna... hm... libi se mi... moc... bez vyhrad...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šumění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Země zázraků
Předchozí dílo autora : Tabletková

» narozeniny
jsem svá [18], Michalson [17], Artemis [16], Karel Malcovský [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming