 13.05.2012 6 1343(11) 0 |
Jsou dny, kdy černota s východem nekončí.
Jak kdyby slunce, kotouč zlatý,
nechtělo na tebe se smáti.
Co je to, co tolik zebe?
Co je to, že neznám sebe?
Chuť probouzet se zvolna strácím.
Na hranici mezi radostí a smutkem.
Já bolestně se trmácím?
Dnes žiju, tělem svým se směji celá.
Zítra bych umírati chtěla.
Teď ne, však až to přijde.
Poutníkem v horách bych chtěla být.
Oslíka íá za přítele mít.
A v chatrči s ním, sama snít.
Jak kdyby slunce, kotouč zlatý,
nechtělo na tebe se smáti.
Co je to, co tolik zebe?
Co je to, že neznám sebe?
Chuť probouzet se zvolna strácím.
Na hranici mezi radostí a smutkem.
Já bolestně se trmácím?
Dnes žiju, tělem svým se směji celá.
Zítra bych umírati chtěla.
Teď ne, však až to přijde.
Poutníkem v horách bych chtěla být.
Oslíka íá za přítele mít.
A v chatrči s ním, sama snít.
14.05.2012 - 07:48dny, kdy černota s východem nekončí - tos pojmenovala hezky... vždycky jsem se těchhle období hrozně bál...
13.05.2012 - 23:12Devils_PIMP
nechtělo na tebe se smáti X nechtěli by se smát
Já bolestně se trmácím? - to jábych klidně vybechal
Dnes žiju, tělem svým se směji celá.
Zítra bych umírati chtěla. X
Dnes žiju,
tělem svým se směji celá.
Zítra bych
umírati chtěla.
a tu poslední sloku /nejak se mi nelibi do kontextu i kdyz chapu jeji postoj/
Tak baseň je očividně pocitovka - velmi příjemně napsaná - jak říkám (a je to jen můj subjektivní názor) ta poslední sloka mitam překáží.
Já bolestně se trmácím? - to jábych klidně vybechal
Dnes žiju, tělem svým se směji celá.
Zítra bych umírati chtěla. X
Dnes žiju,
tělem svým se směji celá.
Zítra bych
umírati chtěla.
a tu poslední sloku /nejak se mi nelibi do kontextu i kdyz chapu jeji postoj/
Tak baseň je očividně pocitovka - velmi příjemně napsaná - jak říkám (a je to jen můj subjektivní názor) ta poslední sloka mitam překáží.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nemoc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Láska je banka
Předchozí dílo autora : Už ne
