|
ona konečně prozřela
 10.05.2012 5 1706(17) 0 |
Prázdné hrnky od kávy,
počátek nového dne.
Prázdné sklenky od vína,
počátek dlouhé noci.
Proč ležím tady bez pomoci.
Já volám, strádám. O moc žádám?
Ne, chci tak málo.
Já se nevzdávám.
Život jak vodu mezi prsty
protéct nenechávám.
Osvěžující koupel, prázdná vana.
Sprchujeme se spolu zrána.
Naše siluety voda objímá.
Moje slzy nakrmené z vína.
To tě dojímá?
Ne, já bláhová, a navíc.
Dojmout tě je poslední oč žádám.
Tak proč v tom objetí já strádám.
Pojď dáme kávu ranní.
Nasednem do auta a pojedem.
Ty za ní.
A já?
Já sama tady ležím.
Vzpomínám, pláču.
Ne, životu vstříc běžím.
počátek nového dne.
Prázdné sklenky od vína,
počátek dlouhé noci.
Proč ležím tady bez pomoci.
Já volám, strádám. O moc žádám?
Ne, chci tak málo.
Já se nevzdávám.
Život jak vodu mezi prsty
protéct nenechávám.
Osvěžující koupel, prázdná vana.
Sprchujeme se spolu zrána.
Naše siluety voda objímá.
Moje slzy nakrmené z vína.
To tě dojímá?
Ne, já bláhová, a navíc.
Dojmout tě je poslední oč žádám.
Tak proč v tom objetí já strádám.
Pojď dáme kávu ranní.
Nasednem do auta a pojedem.
Ty za ní.
A já?
Já sama tady ležím.
Vzpomínám, pláču.
Ne, životu vstříc běžím.
30.01.2015 - 00:41má to moc hezkou myšlenku a zvláštní pocity ve mně evokuje první sloka, vzhledem ke kontextu celé básně.. jako kdyby něco skončilo, i když začíná nový den.. a ono to tak vlastně je..
asi mi přijde malinko kostrbatější, než tvá současná dílka.. přesto se mi moc líbí.. :)
asi mi přijde malinko kostrbatější, než tvá současná dílka.. přesto se mi moc líbí.. :)
18.05.2012 - 08:44každé nové ráno vstát a jít,
starou bolest nenechat probudit,
chtít číst z očí pravdu, doufat v něhu, cit ....
úsměvem si slzy osušit ...
starou bolest nenechat probudit,
chtít číst z očí pravdu, doufat v něhu, cit ....
úsměvem si slzy osušit ...
10.05.2012 - 23:48Devils_PIMP
Doufam ze jde jen o chvilkovy pocit ....
10.05.2012 - 22:24Yano, máš to hezky sepsáno,
ale co ti na to říct,
mužů těch je přeci víc
a ne jenom ten jeden,
co ti nitro mrazí ledem.
ale co ti na to říct,
mužů těch je přeci víc
a ne jenom ten jeden,
co ti nitro mrazí ledem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Už ne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nemoc
Předchozí dílo autora : Návrat
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
