Kráčíme životem ve dvou jedním krokem
 21.04.2012
2
1575 (10)
0
Slunce se opřelo o můj stín,
v podkroví myšlenek,
oheň vzplál...
Na skále vysoké kde jsem stál,
sledoval jsem mravenčení pod sebou,
kde každá lidská bytost
přichází s novou hrou.

S novým pohledem na svět,
bez smlouvy a zavázání,
jen s čistým svědomím,
lehce se ukloním
a zašeptám do hlučného ticha...
Našel jsem sám sebe...
Má duše vzlyká.

V tom okamžiku věčnosti,
kde čas v neexistenci neslyšně bdí...
V prostoru, kde všechny otázky jsou zodpovězeny...
Našel jsem svou lásku...
Lásku ženy.
 22.04.2012 17:33
Kdo hledá , najde. Hezké.
 21.04.2012 13:55
Wau...lásku ženy.....jo..., báseň pěkná , líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.