 06.02.2012 4 984(9) 0 |
S nebe popel v prachu sněží,
Do země se vpíjí.
Dotkne se tě, vpije tě.
Do vody zas mračna prší.
Pláty tkáně, masa, kůže.
Do hlubin se šarlat vsáká.
Purpur plátky snáší.
Černé plátky těl.
Úlomky se postrácely.
V Mračnech dýmu.
Rozteklém.
(nejspíš v tvých slzách) – nezmůžeš nic
Do země se vpíjí.
Dotkne se tě, vpije tě.
Do vody zas mračna prší.
Pláty tkáně, masa, kůže.
Do hlubin se šarlat vsáká.
Purpur plátky snáší.
Černé plátky těl.
Úlomky se postrácely.
V Mračnech dýmu.
Rozteklém.
(nejspíš v tvých slzách) – nezmůžeš nic
20.03.2012 - 22:45mr Scraper: vlastne je to prevedena predstava jedne pisnicky od sigur ros: vaka
20.03.2012 - 01:33třeba to nebyl účel (i když na jiný nemohu přijít), ale vyvolala živé představy pecí z koncetračních táborů a lidského popela.
velmi povedené dílo
velmi povedené dílo
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Páté roční období : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ceremoniál
Předchozí dílo autora : Podzim
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
shane [15], Alcarinquo [12], Paulie.S [10], zrzka [8], Dominik Menda [7], Mizim Vdálce [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
