... jen můj Béďa ví celou pravdu ... :))
![]() ![]() ![]() ![]() |
.
tuhletu noc zdál se mi s tebou sen
i zmuchlaný béďa to dosvědčit může
nějak opět blízcí byli jsme si v něm
až mi z toho naskočila husí kůže
strachem i novou nadějí vzbudila jsem se ráno
na celý den o čem přemýšlet měla jsem postaráno
však mužem, kterého spatřila jsem vedle sebe
nebyl jsi ty, já posmutněla, i lkát chtělo nebe
pak později, k večeru, až zavřela jsem oči
pořád jsem před nimi jen tebe viděla
mněl jsi bílou košili a pohled anděla
dotknout se mi tě zachtělo, pak oddala jsem se noci
v tu noc opět zdál se mi s tebou sen
ne, ty už vážně nejsi tím, kým jsi býval
tak nějak zestárlý, znavený byl jsi v něm
jak si sám v dálce stál a na mě jsi kýval
se strachem i novou nadějí došla jsem až k tobě
chytla tě za ruku, tolik odvahy ještě měla jsem v sobě
však mužem, kterého kdysi jsem znala
už nebyl jsi, mně motala se z toho hlava
pak později, k večeru, až zavřela jsem oči
byl jsi to ty, koho jsem před nimi viděla
vskutku nikdy se nezměnil ten tvůj pohled anděla
já s úsměvem na rtech pak oddala se noci
.
tuhletu noc zdál se mi s tebou sen
i zmuchlaný béďa to dosvědčit může
nějak opět blízcí byli jsme si v něm
až mi z toho naskočila husí kůže
strachem i novou nadějí vzbudila jsem se ráno
na celý den o čem přemýšlet měla jsem postaráno
však mužem, kterého spatřila jsem vedle sebe
nebyl jsi ty, já posmutněla, i lkát chtělo nebe
pak později, k večeru, až zavřela jsem oči
pořád jsem před nimi jen tebe viděla
mněl jsi bílou košili a pohled anděla
dotknout se mi tě zachtělo, pak oddala jsem se noci
v tu noc opět zdál se mi s tebou sen
ne, ty už vážně nejsi tím, kým jsi býval
tak nějak zestárlý, znavený byl jsi v něm
jak si sám v dálce stál a na mě jsi kýval
se strachem i novou nadějí došla jsem až k tobě
chytla tě za ruku, tolik odvahy ještě měla jsem v sobě
však mužem, kterého kdysi jsem znala
už nebyl jsi, mně motala se z toho hlava
pak později, k večeru, až zavřela jsem oči
byl jsi to ty, koho jsem před nimi viděla
vskutku nikdy se nezměnil ten tvůj pohled anděla
já s úsměvem na rtech pak oddala se noci
.
Já, noc a ty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Masky
Předchozí dílo autora : Po tobě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.