|
Předem se omlouvám všem, ve kterých to vyvolá smutné emoce....
|
Srdce, jež bolest cítí,
jak zvadlá růže, jež uvadá ,
jak naposledy říci "Sbohem"
když poslední list z ní opadá....
Slzy tečou, oči smutně hledí,
jak smířit se, že konec nadchází,
však neplač,nezoufej, já neumírám,
to věčnost a štěstí do života přichází.
jak zvadlá růže, jež uvadá ,
jak naposledy říci "Sbohem"
když poslední list z ní opadá....
Slzy tečou, oči smutně hledí,
jak smířit se, že konec nadchází,
však neplač,nezoufej, já neumírám,
to věčnost a štěstí do života přichází.
31.12.2011 12:09
Eliška Vobrubová
... hmm, vidím, že i mně včera unikla jedna chybějící čárka - kromě výše uvedených měla by být i na konci třetího verše v první sloce.
31.12.2011 08:17
Smutné, ale to ty tvoje jsou skoro vždy. Ale rytmus v tvých básních je mi blízký.
30.12.2011 23:34
Eliška Vobrubová
Smutek nesmutek, růže je rodu ženského, takže správně má být růže, jež uvadá, - a to včetně té čárky za slovem uvadá. Když už ses rozhodla interpunkci dodržovat, tož tak čiň tak, aby chybějící nebudila dojem chyby; ostatně soudím, že i na konci prvního verše též chybí čárka.
30.12.2011 21:09
D_P
koloběh... života.... jinak... rýmy nám malinko utikají...
P. S. Zatracené překlepy...
P. S. Zatracené překlepy...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.