Nikdy nebudeš moje a já ...

Amelie M.: dík, že ses zastavila .... s básněma je to tak, že jsou zkratkovité .... reálné pocity a situace jsou komplexní, báseň naznačí, ale nepoví všechno. Vzpomínám se na tu půlhodinu, když jsem ji onehdy psal. Jsem rád, že už podobné věci nepíšu, nevnímám, necítím ....

Ach.. ta je krásná.. úplně jsem se do ní ponořila.. Ta první sloka mi přijde, jako touha po nereálném reálnu.. něco jako výkřik při nevěře, kdy srdce zradí, ale rozum stále funguje.. V té druhé cítím vnitřní boj, kdy člověk ví, co by měl udělat.. ale nemá dost sil k tomu, to rozseknout.. a tak doufá v toho druhého, že bude mít víc síly (rozumu).. A nejlépe se zhnusit co nejvíc, at jsou sakra ty zamilovaný pocity pryč.. at je raději nahradí pocity zrady, které možná bolí méně.. (?), jo kdo ví.. No a ta třetí.. uch.. z první mám pocit, že ona tu citovou investici vrací.. takže ta třetí mi motá hlavu.. No tfuj, to je ale rozbor, co? Ale tak, když už jsem se s tím tak poprala, tak já to asi odešlu, což? :) Já nevím, možná jsem se úplně sekla.. i přesto je mi něčím ohromně blízká a moc se mi líbí.. Citové investice, jsou ty nejzrádnější, možná právě díky tomu, že se jim nedá dost dobře poručit..

PS: zítra bych si ji možná vysvětlovala úplně jinak.. každým dalším čtením pro mě nabývá nových rozměrů..

Však láska tu a tam zaboli, ale kyz ji nalezneme - no... Pak neni nic krásnějšího :)

Yana: a taky je komplikovana ... Ta carodejka ..

Je krásná ta báseň a moc smutná pro mě. Láska ta bolavá čarodějka.

smutná.... =(

taron: dik, nekdy mám dobrej pocit, ze to jde zevnitr. Tahle vec je jedna z nich ...

Hmm, líbí.

Ach....není zas až tak smutná.. neboj, bude určitě dobrý konec.....

=) strašně se mi to líbí četla jsem to asi 5krat dokola