|
zase poprvé, a asi po stopadesáté ....ničí to.
 03.08.2011 14 1788(40) 0 |
Po dlouhé době, viď ?
Nečekáme na sebe.
Sníme, zakazujem si
a hodně kouříme.
Dívání se do očí.
VZRUŠENI.
Chceme oba a ani jeden nemá odvahu.
Risk, že ztratíš všechno, když teď máš ...
... NĚCO. / ? /
/dala bych si kafe, víno, suchý rty a vůni větru /
To, co mi řekneš po večerech, ráno už neplatí.
NIKDY jsem SE TĚ NEMĚLA PTÁT !
Předat si svý chutě a věřit tomu,
že je nezapomeneme.
NEZAPOMÍNÁME.
Víš o mně tolik, aby mě to ničilo, když s tím nic neuděláš.
Kdybys nebyl tak strašně zakázanej, milovala bych tě.
Nečekáme na sebe.
Sníme, zakazujem si
a hodně kouříme.
Dívání se do očí.
VZRUŠENI.
Chceme oba a ani jeden nemá odvahu.
Risk, že ztratíš všechno, když teď máš ...
... NĚCO. / ? /
/dala bych si kafe, víno, suchý rty a vůni větru /
To, co mi řekneš po večerech, ráno už neplatí.
NIKDY jsem SE TĚ NEMĚLA PTÁT !
Předat si svý chutě a věřit tomu,
že je nezapomeneme.
NEZAPOMÍNÁME.
Víš o mně tolik, aby mě to ničilo, když s tím nic neuděláš.
Kdybys nebyl tak strašně zakázanej, milovala bych tě.
05.08.2012 - 10:59Někdy si říkám, že píšeš přesně naopak, jak se ti líbí psát. Že raději čteš uhlazené věci, ale píšeš jako když vraždíš slovy. Pozor! To je poklona! Napsat větu jako ty a bodnout do živého je umění. A nakonec se ta silná slova spečou v báseň a člověk pochopí, jak jsou bolavé. Ty píšeš bolavě. Jako by se touha musela drát na svět ostnatým drátem. To se mi líbí.
25.11.2011 - 23:42škoda, že už tu není hodnocení - dal bych stovku. Ty slova kreslí úžasný obrazy.
25.11.2011 - 23:33... touha, strach, smutek, zakázané ovoce ... to všechno ... a víc je v chuti a vůni větru ... má to grády a mně se to podání líbí ...ST /kdyby byly tipy ;-)/
08.08.2011 - 09:43"/dala bych si kafe, víno, suchý rty a vůni větru /"
to se mi líbí...vůně větru =)
"Kdybys nebyl tak strašně zakázanej, milovala bych tě."
a tohle mi zas mluví z duše...respektive mluvilo...?!
ty prostě nezklameš...
to se mi líbí...vůně větru =)
"Kdybys nebyl tak strašně zakázanej, milovala bych tě."
a tohle mi zas mluví z duše...respektive mluvilo...?!
ty prostě nezklameš...
05.08.2011 - 09:37ja zase znam to, ze ses nemela ptat..libi se mi tvy veci, protoze jsou o tom, co zijes a co citis..ctu te rada..
03.08.2011 - 23:36Juj. Mě se to taky líbí...jednak vůně a druhak "zákaz"... ale celé je to...super :-)
03.08.2011 - 21:53" To, co mi řekneš po večerech, ráno už neplatí. / Předat si svý chutě a věřit tomu, že je nezapomeneme.. "
-Zase jsi mě dostala. Mluvíš mi z duše...
-Zase jsi mě dostala. Mluvíš mi z duše...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Červená nebo zemřít : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ronin
Předchozí dílo autora : James Harries
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
