Ze sbírky: "In Vino Veritas"
přidáno 30.03.2011
hodnoceno 12
čteno 1048(11)
posláno 0
V cizím pokoji, co býval mým


V cizím pokoji, co býval mým,
teď jenom tak bez myšlenek sedím.
Na jedné posteli bratr spí
a já na prázdný papír hledím
a pozoruji skvrnu od inkoustu,
co se vpívá kousek po kousku
a kdesi se ztrácí,
jako moje nitro,
jako má duše,
která ač v pokoji není sama,
tak se tak cítí.
Už ubíjí mě tahle tichá noc
a s nadějí vyhlížím jitro,
které je hodiny daleko.
Čelo se mi potem rosí
a kapičky na papír skapávají,
ve svých myšlenkách se tupě trousím,
a stále víc mě děsí,
že jsem závislý na někom,
kdo o mně téměř neví.
Kdo o mě nestojí.
A každé další myšlenky
či jakékoliv vzpomínky
se stále více bojím.
Protože jak inkoust vpíjí se do papíru,
tak stejně zasychá
to, cosi v mojí hloubi,
na co nemám výraz.
A ptám se sám sebe,
což jsem tak hloupý?

Zavírám oči a k Bohu se modlím,
ať se mých strastí,
nevšimne okolí.
Jelikož slova ač dobře myšlená,
jsou stále jen slova útěchy,
která ještě více zabolí.




ikonka sbírka Ze sbírky: In Vino Veritas

přidáno 31.03.2011 - 14:36
jayjay: Matematikou jsi se začal ohánět jako první ty... a když tě to nepřestává bavit číst, tak to čti dále. Pro tvou radost jsem to opravil. Tu symboliku v hlouposti jsi v tom evidentně nepochopil. Ale to bych chtěl možná až moc. Co jsem chtěl básní vyjádřit, jsem vyjádřil. Tak jak jsem to chtěl vyjádřit, jsem také vyjádřil. Prvoplánovost je ve tvém čtení, ne v psaní. A z chlupaté deky? Když se v klidu začteš, zjistíš, že to máš tak na 40 sekund četby. A délka. To je na tvém vkusu. Očividně ho také nemáš zrovna nejlepší... Je to stejné, jako kdybys řekl, že Máj od Karla Hynka Máchy je zbytečně dlouhý, protože se ten děj dá shrnout na jednu stránku...

Poslední dovětek. Nikdo tě tu nic číst nenutí, tak když se ti to nelíbí, tak to prostě nečti a raději se zaměř více na svou vlastní tvorbu. Co jsem tak nahlédl, tak jsem nic světoborného neobjevil. Až se tak stane, budou pro mě tvá slova mít větší hodnotu... ;-)...

Končím debatu...
přidáno 30.03.2011 - 23:03
- Matematika: No, a co?
- Zbytek: Tady jasně vidíš, že to bylo málo :-D Je to dlouhé, ale tím, že to je polopatické. Řídké. Prvoplánové. Tedy spíš zdlouhavé. Než se k něčemu dostaneš. Prostě to z tebe leze jak z chlupaté deky, básnický subjekte :-D
A stále neopravený verš "což jsem tak hloupí?" mne nepřestane bavit :-D
přidáno 30.03.2011 - 22:52
jayjay: Vlastně teď mě napadla ještě jedna myšlenka, matematická. Já každou sbírku píšu tak rok a půl. A líbí se mi číslo 21, takže každá sbírka má 21 básní. To znamená 547 dnů na sbírku. Děleno 21, to máme 26 dnů na jednu báseň. A v průměru ani zdaleka nemají moje básně 26 veršů, i když to možná ano, ale některé jsou kratší... =D...
přidáno 30.03.2011 - 22:42
jayjay: No konečně nějaká citace z nějaké literatury. Ale je to vždy polemyka. I v téhle básni jsem hodně veršů škrtnul, protože se mi nelíbily, byly dlouhé, jednoduché atd., ale to snad dělá každý v každé básni.

A to věnování se básni. To je dobré. S tím se ztotožňuji, ale také jen z části. Jak jsem říkal, některá díla jsou taková, že nad nimi více uvažuješ dva, tři dny. A je z toho dvou, tří verší. Ale jiné jsou zase takové, že ti v hlavě naběhnou a jakobys nad nimi přemýšlel už dávno. V hlavě je máš dlouho, ty myšlenky, ty pocity. Jen jsi si to neuvědomoval a oni se sami ozvou a chtějí ven.

Nic jiného v tom nehledám. Ale díky, že jsi kvůli mě prohledával dům, musíš ho mít opravdu velký... :-D.
přidáno 30.03.2011 - 22:22
Na verše se přichází stejně, jako na knihu, kterou jsem právě hledal, abych ti z ní ocitoval.
Celý dům jsem v chvatu prohledával kvůli jednomu verši, celé místnosti jsem převrátil na ruby, pod postelemi jsem hledal, za skříněmi, na střeše... no, samozřejmě, že jsem ho našel na psacím stole. :-D
Tak, ta citace:
"Kdykoli se odhodláš napsat báseň
o jakémkoli počtu veršů
pamatuj
že jí musíš věnovat stejný počet dnů a nocí...

...Každá báseň vyžaduje svůj čas
jako zrození člověka vyžaduje svůj čas
Nedonošená jako s obavou očekávaná
se rodí nezdravá a otupená
Jedna brzy zahyne
druhá trvá na obtíž..

...Protože pravím:
Moudrý básník nikdy na básni nešetří...

...Když se ti povedlo prvních deset veršů
škrtni poslední
a zkus vyjádřit devíti cos napsal deseti
Uvidíš, že jich stačilo osm" Mistr Sun: O básnickém umění

To jsem myslel tím ukázněním se :-)
Abych se ale neschovával za Kolářova slova. Sám říkám, že minimum je po sobě své dílo přečíst, škrtnou první dva a poslední dva verše a celé to vyjádřit v daném počtu.
Dobu jakou verši věnuješ samozřejmě nejde přesně určit. Slova můžou přicházet a nemusí.
Když nepřicházejí, básním bez nich. Když přicházejí moc, vypíšu je. Ale pak je stejně musím probrat a proškrtat.

http://www.polibekmuzy.cz/sandbox/index.php/symposium-clanky/106
-kruh-paty-z-nesmirna-se-slovo-klova
přidáno 30.03.2011 - 21:36
jayjay: Poslední poznámka. Jen by mě zajímalo, jak dlouho musíš nad veršem přemýšlet, aby to nebyl "výlev", den, dva? Pět minut? Deset vteřin? Na době vůbec nezáleží. Jsou díla, nad kterými člověk přemýšlí tři dny v hlavě si je skládá dohromady, ale pak jsou díla, která najednou tak sami přijdou. Nevidím na tom nic špatného...
přidáno 30.03.2011 - 21:33
jayjay: Tomu se neříká výlev, ale inspirace... ;-)... navíc do stylu celé sbírky to zapadá.

A kdybych se chtěl ukáznit, tak to udělám. Jsem ukázněn až až... ;-). A ta báseň je popisem celé dané situace. Akorát teda ten papír byl spíš monitor, ale to už je holt morová rána 21. století... :-D.
přidáno 30.03.2011 - 14:55
:-D Abych byl přesný: Z té básně mě zabolí.
Je dobře, že si to uvolnění pocitů uvědomuješ. Když si příště dáš pozor a dovedeš se ukáznit, bude to i snesitelné.
To, že něco jde z tebe, totiž ještě nemusí nutně znamenat, že to musí být výlev. Výlevy nejsou to, co pro mne dělá poesii zajímavou.
Obraty, které nepoužíváš běžně a jen ti přišly sami? To je charakteristika výlevu jak vyšitá :-D
přidáno 30.03.2011 - 14:39
jayjay: vzácný je komentář pode mnou. Ne báseň jako taková... vypsání... ano, to bylo dobré, spíš bych řekl ale uvolnění pocitů a právě k tomu to slouží... psaní jako takové. Co nejde z tebe, je k ničemu. A obraty... na můj vkus se mi líbí, běžně je vůbec nepoužívám a prvoplánové? Možná ano, akorát jsem je neplánoval. Prostě přišly sami. Ale jak správně pravíš... ta báseň má zabolet... :-D

Nicméně děkuju za přečtení a komentář... ;-)
přidáno 30.03.2011 - 14:35
"A ptám se sám sebe,
což jsem tak hloupí?"

Není se čemu divit, že je to vzácné.
Báseň dobrá leda tak na vypsání se.
Ke čtení k ničemu, obraty neobratné, prvoplánové.
Báseň, ač dobře myšlená, zabolí.
přidáno 30.03.2011 - 12:26
Hugo Zhor: Děkuju za komentář a za zastávku. Hodně potěšil. To je vzácné... =)...
přidáno 30.03.2011 - 10:59
Smutná a přesto skvělá báseň:-)

"Protože jak inkoust vpíjí se do papíru,
tak stejně zasychá
to, cosi v mojí hloubi,
na co nemám výraz."

Vynikající obraty.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V cizím pokoji, co býval mým : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Snahy blázna
Předchozí dílo autora : Jsou Dvě a přitom žádná

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku