|
Přiznáš se?
 20.02.2011 4 1272(24) 0 |
Když mě chvíli nevidíš, začne se ti stýskat?
Odpovíš ano, nemá mě kdo v mých vlasech vískat.
Když mě chvíli nevidíš, začnu ti chybět?
Odpovíš ano, musím tě vidět.
Když mě chvíli nevidíš, nejsi ve své kůži?
Odpovíš ano, chybíš mi jak trny růži.
Když mě chvíli nevidíš, máš pocit smutku?
Odpovíš ano, můj mozek svádí s mým srdcem bitku.
Když mě chvíli nevidíš, začneš po mě toužit?
Odpovíš ano, nenech mě již více soužit.
Když slyším, jak reaguješ,
své síly tím přeceňuješ.
Vím, že beze mě jen těžko funguješ,
přiznáš už konečně, že mě miluješ?
Odpovíš ano, nemá mě kdo v mých vlasech vískat.
Když mě chvíli nevidíš, začnu ti chybět?
Odpovíš ano, musím tě vidět.
Když mě chvíli nevidíš, nejsi ve své kůži?
Odpovíš ano, chybíš mi jak trny růži.
Když mě chvíli nevidíš, máš pocit smutku?
Odpovíš ano, můj mozek svádí s mým srdcem bitku.
Když mě chvíli nevidíš, začneš po mě toužit?
Odpovíš ano, nenech mě již více soužit.
Když slyším, jak reaguješ,
své síly tím přeceňuješ.
Vím, že beze mě jen těžko funguješ,
přiznáš už konečně, že mě miluješ?
17.08.2011 - 23:11Děsivě to nepůsobí, ale úplně příjemně také ne. chybí tomu rytmus, je to těžkopádné, a bohužel tuctové. Určitě by se dala vybrat vhodnější slova aby to mělo tu správnou atmosféru.
22.02.2011 - 16:54jardaJJ: Působí to na Tebe děsivě? Nečti to! Sám jsi sem nic nedal ...
Marrio: ;)
Marrio: ;)
20.02.2011 - 16:38jardaJJ
kombinace anafór s oprejskaným rýmem působí až děsivě
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když jsi beze mě... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : My...takoví, jací jsme
Předchozí dílo autora : Slzy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [12], AlexDrobecek [11], Leluš [10], Elis_Nordan [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
