 30.01.2011 1 1522(15) 0 |
Tvá reálie mého bytí, má lehká povaha...
Jako ta sladká a omamná vůně nepřikrytí. Vyhasnutí očí pro vraha.
Pletená, vlněná, čajová, jen pouhá postavička.
Jen vojáček ve válce, kterou zača někdo jiný...
Svírá svou letenku do ráje, do pokřivený roviny.
Zpívá si se zářivkou. Snad neklesnou jí víčka...
Čeká, ale netrápí se... Pletená, vlněná, čajová.
Soustřeď mě k myšlence, která už celá je... Až pak smíš
omámit mě potem, /lepkavou/ zlomit mě v pase. Než zešílíš.
...a znova a zase.
Jako ta sladká a omamná vůně nepřikrytí. Vyhasnutí očí pro vraha.
Pletená, vlněná, čajová, jen pouhá postavička.
Jen vojáček ve válce, kterou zača někdo jiný...
Svírá svou letenku do ráje, do pokřivený roviny.
Zpívá si se zářivkou. Snad neklesnou jí víčka...
Čeká, ale netrápí se... Pletená, vlněná, čajová.
Soustřeď mě k myšlence, která už celá je... Až pak smíš
omámit mě potem, /lepkavou/ zlomit mě v pase. Než zešílíš.
...a znova a zase.
27.08.2012 - 18:51Cvokhauz
Nechápu, proč to nikdo neokomentoval. I když je to staré. Mi se to líbí!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čajová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Senná
Předchozí dílo autora : Chtělas...?
