Nespavost

Nespavost

Proč nemůžu spát tichým spánkem,
Proč v tichu noci budím se.
Proč probděné noci mi jsou trestem,
Proč v zrcadle nepoznávám se.

Navečer vyčerpán ke spánku ulehám,
upírajíc oči ke stropu, propadnu úvahám.
Dlouho v tichosti a samotě ležím,
život svůj i duši neustále střežím.

A nakonec po dlouhém tichu v samotě,
kdy skrývám své oči před temnotou,
v neklidný spánek usínám.

Pak vprostřed noci se vzbudím,
celé tělo pokryto potem studeným.
V očích výraz šílence, blázna,
co nechce se dožít zítřejšího rána.

Znovu usnout pokouším se,
marná snaha, již neusnu.
na noční oblohu dívám se,
takto probdím noc nejednu.

Kdo spát nemůže,
má špatné svědomí,
Jen smrt či láska mu pomůže,
Jen ony pomoci umí.