Ženě, vedle které je život růžový, ALE... :-/
přidáno 26.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1347(19)
posláno 0
I když ti jen naslouchám
a někdy oplácím nevděkem
protože touhám podléhám
jsem díky tobě lepším člověkem

těším se na tvé lekce
z umění života
nejde mi to lehce
ale pryč je má samota

jsi mojí páteří
držíš mě vzpřímeně
možná tvé uši nevěří
jak rád tě mám šíleně

ničí mě vědomí
jak se mi vzdaluješ
a s odloučením
možná tiše flirtuješ

jak ve scéně z bijáku
vidím tě za sklem vlaku
přepadá mě beznaděj
asi tuším proč

nemávej

skoč…
přidáno 30.05.2015 - 13:22
Přečetl jsem to celé, což je tady někdy výzva. Ale jo, něco to v sobě má.
přidáno 26.12.2010 - 09:34
pěkný :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Umělkyně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Na hraně

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku