další ze zoufalejch výkřiků Popelky, co si hraje na strašně statečnou a hrdou...
přidáno 10.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1518(18)
posláno 0
Mlčíš
Za Tebe totiž mluví kapky deště,
co prší z našich očí...

Dostavuje se krutá kocovina
- slečna Naivita mě včera moc nehezky opila!

Nevěrný klapky klavíru
a tvý potrhaný svědomí
nám jen taktně podávaj
zásoby čištejch kapesníků
a ze slušnosti přejí
upřímnou soustrast.

//Cosi ve mě umírá a zas vyhrává ten, kdo má míň rád...//
přidáno 17.11.2010 - 07:27
Ten pocit, že cosi umírá, znám až moc dobře.
Možná to je trochu patetické, ale v těchto chvílích to ani jinak napsat nejde. Drž se.
přidáno 10.11.2010 - 23:16
Ať to ta Popelka nedělá...oni to ti princové takhle nevidí, bohužel kde není slov a slz asi od nich nebude ani činů...když nezabere ani tohle, tak to nejsou princové...bohužel.:-(

Nálada básně se mi líbí, možná bych volila trochu jiná slova, připadá mi to trochu patetické, ale to asi musí být, když je to upřímné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černobíle : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : O nestálém pohádkáři a naivní Polly
Předchozí dílo autora : Utancovaní

» narozeniny
Capik [16], ludvig lerian [15], smarstin [14], Kaliban [9], magdalena [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming