Utancovaní

Rádoby nevinně
//přes PŘÍSNÝ ZÁKAZ//
tančíš v okovaný kleci
mejch myšlenek.

V záplavě vlasů ale raší ti růžky
a já už nějákej ten opilej pátek
nejsem maminčin andílek

Divokej mosh
a rumba našich rtů,
co se příliš brzo
přenáší do našich těl

Jenom se pousmíváš
marný křečovitý snaze
přebít tě pogem
černovlasýho pankáče

To není klec
a my postrádáme křídla,
tak proč pořád ulítáváme,
pekelníku?!