|
|
Plavím se v oceánu noci
v troskách mysli unášen proudem
z pletitých řas ztahován do hlubin
žilnaté ruce po mně se sápou
slepé, bílé oči vábí mě do vody
ať klesnu ke dnu a ze sna se nevzbudím.
v troskách mysli unášen proudem
z pletitých řas ztahován do hlubin
žilnaté ruce po mně se sápou
slepé, bílé oči vábí mě do vody
ať klesnu ke dnu a ze sna se nevzbudím.
R*L
Opravdu bych nechtěl, abys klesl ke dnu. Líbí se mi první dva verše. Pak už mi v mé volnomyšlenkářské sféře napadají samé koniny, za něž bych byl jistě odsouzen.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oceán : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrcadlo
Předchozí dílo autora : Vzpomínky co nemáme
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [6]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Boleslava :Máme toho hodně společného (myslím), zejména co se sportovců týče (pro tebe ale s dobrým koncem, což je super). A naše - vaše Plastic walkway s.r.o. leckoho nadzdvihly ze židle.:o)) Kromě toho je to jedna z nejnadanějších autorek tady(aspoň podle mě).

