přidáno 05.10.2010
hodnoceno 2
čteno 1611(7)
posláno 0
Plavím se v oceánu noci

v troskách mysli unášen proudem

z pletitých řas ztahován do hlubin

žilnaté ruce po mně se sápou

slepé, bílé oči vábí mě do vody

ať klesnu ke dnu a ze sna se nevzbudím.
přidáno 06.10.2010 - 08:11
:) nejsem hoden soudit a rád si vyslechnu každý názor.Děkuju za komentář.
přidáno 05.10.2010 - 14:40
R*L
Opravdu bych nechtěl, abys klesl ke dnu. Líbí se mi první dva verše. Pak už mi v mé volnomyšlenkářské sféře napadají samé koniny, za něž bych byl jistě odsouzen.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oceán : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zrcadlo
Předchozí dílo autora : Vzpomínky co nemáme

» narozeniny
(ne)známá_firma [17], Hugo Zhor [15], Ronielin [15], boruvka [13], ivča [12], panarakain [12], Nicol [11]
» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :
Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming