 21.09.2010 0 806(6) 0 |
Po schodech scházejí stíny lidí, kolem běhají děti v ozvěnách času.
Přes keře na trávník skáče míč, skáče za křikem od nás pryč.
Sedíme a vzpomínáme na věci co stali se, než jsme žili.
V temném větrném ránu sedíme a čekáme,
v opojení,
unavení a smějeme se času za námi.
Přes keře na trávník skáče míč, skáče za křikem od nás pryč.
Sedíme a vzpomínáme na věci co stali se, než jsme žili.
V temném větrném ránu sedíme a čekáme,
v opojení,
unavení a smějeme se času za námi.
Vzpomínky co nemáme : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oceán
Předchozí dílo autora : Mimo
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matej.strouhal [11], Ďábel sám [4], Odelette [12], Falen [7], Na voru.cz [5], Dreamer [6]» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
