 21.09.2010 0 1293(6) 0 |
Po schodech scházejí stíny lidí, kolem běhají děti v ozvěnách času.
Přes keře na trávník skáče míč, skáče za křikem od nás pryč.
Sedíme a vzpomínáme na věci co stali se, než jsme žili.
V temném větrném ránu sedíme a čekáme,
v opojení,
unavení a smějeme se času za námi.
Přes keře na trávník skáče míč, skáče za křikem od nás pryč.
Sedíme a vzpomínáme na věci co stali se, než jsme žili.
V temném větrném ránu sedíme a čekáme,
v opojení,
unavení a smějeme se času za námi.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzpomínky co nemáme : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oceán
Předchozí dílo autora : Mimo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kávový Poutník [16], Emilie [14], Prima kluk [6]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
