přidáno 28.09.2010
hodnoceno 0
čteno 1803(18)
posláno 0
Tvé havraní vlasy na polštáři
září jak krásný luny jas.
Obracím stránky kalendáře
kdy navrátíš se ke mně zas



Oči jak laň máš čarukrásné
v nich utápím se když se na mně usměješ
V ty chvíle kdy se sebou si pohráváme
vždy na demnou vyhraješ


Tvé jak kočičí ladné tělo
které laskat bych chtěl zas a zas
Cítím já vedle sebe stále
když uléhám a pro dnes nás rozdělil čas

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chybíš mi.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vyznání..
Předchozí dílo autora : Kýč jenž se neokouká...

» narozeniny
Aileene [17], jiřička3 [15], Swenny [13], Maličkej [10], Marcus Vega [6], pepca [3]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming