|
Opět jsem zavítal do přírody.
 20.07.2010 0 1853(9) 0 |
Byl den slunovratu tráva se zelenala,
já v maskáčích podél Jihlavy se toulal.
Kanady mě tlačily duše mě hřála,
já kráčel sám na kytaru hrál.
Brnkal jsem si spoustu krásných písní,
hlavně písně o lásce, které jsem znal,
bez hudby má samota mě tíží,
kol sebe tě lásko já hledal.
Stále nevím kde hledat tě mám,
připadá mi, že stále chodím do kola.
přitom v kraji všechny cesty znám,
jen příroda přirostla k srdci,samota zůstala.
Byl den slunovratu počasí krásné,
v údolí o kameny se třiští vodopád.
Srdce mé je už dlouho nešťastné,
je smutné, když musíš sám chodit spát.
já v maskáčích podél Jihlavy se toulal.
Kanady mě tlačily duše mě hřála,
já kráčel sám na kytaru hrál.
Brnkal jsem si spoustu krásných písní,
hlavně písně o lásce, které jsem znal,
bez hudby má samota mě tíží,
kol sebe tě lásko já hledal.
Stále nevím kde hledat tě mám,
připadá mi, že stále chodím do kola.
přitom v kraji všechny cesty znám,
jen příroda přirostla k srdci,samota zůstala.
Byl den slunovratu počasí krásné,
v údolí o kameny se třiští vodopád.
Srdce mé je už dlouho nešťastné,
je smutné, když musíš sám chodit spát.
Ze sbírky: Trampské VzpomínkyJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DEN SLUNOVRATU : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : VĚŘÍM
Předchozí dílo autora : Není už proč.....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [13], Davidss [9], fastavačka [8], oči směrem k zemi [7]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
