|
Někdy i láska může mít krásný konec
 19.07.2010 2 1292(10) 0 |
Na noční oblohu hledím, hvězdy počítám,
ráno se probudím na tebe vzpomínám.
Na první setkání, na polibek první,
jak krásné bylo to opuštěné stavení.
Jak rozbitým oknem, vítr déšť zanášel,
úkryt jiný jsem pro lásku nenašel.
Dírou ve střeše mraky jsme sledovaly,
nevadil nám déšť, my se milovali.
Naštěstí dlouho nepršelo, krásně bylo nám,
krásnější tělo jsem neviděl to přísahám.
O takových vnadách jen se zdálo,
s tvojí postavou je dívek málo.
Naše láska, ta trvala krátko jen,
přišly mi roky, já byl odveden.
Škoda, dva roky jsi nedokázala čekat,
poslala jsi dopis, chtělo se plakat.
Vojna uběhla jak voda v řece,
já tě tenkrát potkal na discotéce.
Byla jsi sama tak nějak ztrápená,
znělo mi krásně, jsem rozvedená.
Opět po těle tvém jsem zatoužil,
tvoje bolest mi dodala více sil.
Dnes naše láska žije dál,
néní proč já bych se ukrýval.
ráno se probudím na tebe vzpomínám.
Na první setkání, na polibek první,
jak krásné bylo to opuštěné stavení.
Jak rozbitým oknem, vítr déšť zanášel,
úkryt jiný jsem pro lásku nenašel.
Dírou ve střeše mraky jsme sledovaly,
nevadil nám déšť, my se milovali.
Naštěstí dlouho nepršelo, krásně bylo nám,
krásnější tělo jsem neviděl to přísahám.
O takových vnadách jen se zdálo,
s tvojí postavou je dívek málo.
Naše láska, ta trvala krátko jen,
přišly mi roky, já byl odveden.
Škoda, dva roky jsi nedokázala čekat,
poslala jsi dopis, chtělo se plakat.
Vojna uběhla jak voda v řece,
já tě tenkrát potkal na discotéce.
Byla jsi sama tak nějak ztrápená,
znělo mi krásně, jsem rozvedená.
Opět po těle tvém jsem zatoužil,
tvoje bolest mi dodala více sil.
Dnes naše láska žije dál,
néní proč já bych se ukrýval.
Ze sbírky: BÁSNĚ CO NAPSAL SÁM ŽIVOT I
19.07.2010 - 13:56Opět a znovu si musím povzdechnout... ach jo...
Opravdu je Ti 37 let? To mě poněkud zaráží, protože ta interpunkce je opravdu originálně děsivá, na úrovni desetiletého dítěte.
Ehm... co je to "vnadech"? a "zžil"?
Jinak opět katastrofální rýmy - některé se ani jako rýmy nazvat nedají - počítám/vzpomínám první/stavení zaútočil/Sžil - fuj, tohle se opravdu nerýmuje.
Opravdu je Ti 37 let? To mě poněkud zaráží, protože ta interpunkce je opravdu originálně děsivá, na úrovni desetiletého dítěte.
Ehm... co je to "vnadech"? a "zžil"?
Jinak opět katastrofální rýmy - některé se ani jako rýmy nazvat nedají - počítám/vzpomínám první/stavení zaútočil/Sžil - fuj, tohle se opravdu nerýmuje.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Není už proč..... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : DEN SLUNOVRATU
Předchozí dílo autora : Srdce mi krvácí
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chloé [12]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
