DEN SLUNOVRATU

Byl den slunovratu tráva se zelenala,
já v maskáčích podél Jihlavy se toulal.
Kanady mě tlačily duše mě hřála,
já kráčel sám na kytaru hrál.

Brnkal jsem si spoustu krásných písní,
hlavně písně o lásce, které jsem znal,
bez hudby má samota mě tíží,
kol sebe tě lásko já hledal.

Stále nevím kde hledat tě mám,
připadá mi, že stále chodím do kola.
přitom v kraji všechny cesty znám,
jen příroda přirostla k srdci,samota zůstala.

Byl den slunovratu počasí krásné,
v údolí o kameny se třiští vodopád.
Srdce mé je už dlouho nešťastné,
je smutné, když musíš sám chodit spát.