Tok myšlenek, automatický text, který ze mně vylítl jako výkřik...

... nějaká noční ... odpadová ...

prosím bez ubrečenejch proslovů. Jenom dobrej metal a rozprášit do moře. (made in Italy --- za jízdy autem, s metalem v uších... za všecko může ta hudba... Dream theater... a pak Green Carnation ... )

Jednoho pozdního červencového večera

Pocity. Neznám dost slov, takže SORRY :-D

Zoufalec... Prostě já.

budu na to hrda...tak vam preju at taky udelate neco, a muzete bejt na sebe pak proto bejt hrdy..

Dnes mně jeden človíček odsud z literu upozornil na plagiátníka, který mi ukradl báseň...

o nikom od nikoho pro nikoho. jen aby bylo jasno

.. Praha .. Za foťákem na druhý straně ulice se schovával kytarista... ( http://prase.hu.cz/ )

pokračování. Ikdyž ještě není tak úplně noc.

Břinkot a řev a trochu ticha v duši...vykřičený krk a utahané uši...a večer zase chlad a deka ze samoty...a jediná vzhůru broukám si své noty...

Tento slint asi milostiví kritici nepřekousnou, ale zkusíme to.

!!!!!!!!!

Rozhodla jsem se, že si zde začnu vést něco jako noční deník. Ty noci, kdy nebudu moct spát a bude mě něco tížit, si tady budu vylévat srdíčko dost možná tím nejnechutnějším způsobem, který hodně lidí odsuzuje, takže ten, koho se to týká, ať radši nekomentuje, jde jen o moje pocity a myšlenky. Umělecká hodnota není prioritou.

foto mé... z loňského tábora... lehce rozmázlé :)