luxus

snažim se ten cit zapomenout. je to jen paranoia. luxus, co si nemůžu dovolit....štěstí, co čeká na někoho jinýho. autobus, kterej nestaví. pohled, co omylem zachytily moje oči... ten cit je matroš silnější než sem schopná snést.

zároveň je to závislost. přítomnost člověka, s kterým se zdá den snesitelnější.

smrt, co se každý den ozívá. a usmívá se. já se taky usmívám. vtipkuje. a jsou to dobré vtipy, co říká. myslím, že to ani nebude bolet. Sokrates to nezavrhoval. a měl pravdu. jak můžeme vědět, že to nebude to nejlepší, co nás od narození čeká?

??? co je to láska ???