Vánoční sen ;-)

Na širokých pláních, jak sametová vlna se traviny pod pohlazením větru s majestátním klidem povalují, v dálce obzor má okamžiky setkání s pánem dne. K pozdravu se stromů alej přidává. V tomto čase žena vyšla na zápraží a rukou zakryla rudé barvy západu slunce. To aby její krása nevyhasla. Čeká na muže, je to její okamžik. Její chvíle dne. Pár vteřin na loďce z touhy a strachu. Okamžik, než na horizontu se jeho krok dotkne nebe a vlasy splynou jak plamenná svatozář. Až v očích sebe zrcadlením pozná, tehdy v něj uvěří a jejich paže jedním tělem se stanou. Zatím je dne půl a měsíce počátek, toliko rok je starcem a nový čas ještě matčině lůně. Vánočních kouzel čas přichází. Možná ještě vítr s lístkem si na chvíli zaskotačí a Polárka si róbu přichystá. Poté již nic nebrání Novým vteřinám zvony na katedrálách rozeznít. I žena a muž již zvonům se poddávají. Tu i jinde… Salve!
Všem lásku s nadějí.