Jsem typický psanec?

Nevím jak vás, ale to co jsem četla dnes na titulní straně Psanců, mě náramně pobavilo. K tomu ostatně taková věc i slouží, protože průměr vychází asi jenom v matematice (i když pravda, že mě v matematice nevychází vůbec nic...). Rozhodně mě nikdy během roku nenapadlo, že se ta výsledky anket dají tak skvěle zužitkovat.
Ale abych se dostala k jádru věci. Podle průměru nejsem typický psanec, neboť:

Jsem váha a k tomu pěknej prcek (číslo značící moji výšku vytáčejí lidé, když chtějí zavolat rychlou záchranku), k snídani piju jedině čaj, protože z kafe je mi poněkud nevolno, když chci, stihnu všechno a kdykoliv, nejradši mám pátek večer (to mám celej víkend před sebou), protivnou ženskou bych klidně uhodila (ale bylo by mi líto té květiny, takže asi nějakým tupým předmětem), závislá jsem výhradně smaženém řízku s bramborovým salátem, jediný cizí jazyk, který zvládám na úrovni, je němčina, kdybych umírala hlady, tak by mě fakt nedělalo problém spořádat nějakého čokla nebo cokoliv, po čem bych neumřela, na dovolenou bych nejradši jela na Hawaii nebo po naší vlasti, žiju v přepychu a nechávám si vařit (pokud zrovna nemá kuchařka se služebnou volno a já nemám chuť na řízek).

To znamená, že jediná věc, která mě pojí se Psanci, jsou moje ZÁŘIVĚ HNĚDÉ vlasy. Zářivě díky barvě Tecnicolor L'Oréal, jinak jsem přírodní špinavá blondýna...

Ale přece se mi zdá, že mezi vás tak nějak patřím... Že by to byl zájem o literaturu?:-)

----------------------------------------
Poznámka pod čarou: všechny skutečnosti uvedené v odstavci 2 jsou pravdivé, až na poslední řádek (nemám kuchařku, ale kuchaře:-))))))