 23.10.2019 1 1124(7) |
alkohol a patetické pojetí lásky
mě položili na zem
a ležící s hlavou u mísy
slyším ťukat na dveře
duchy předešlého večera
"mám volat záchranku?"
nejsou to duchové
jak si má drogami oklamaná hlava
myslela
ale moje třídní učitelka se skautskýma sketama v zádech
tohle je konec, říkám si
když třesoucí se rukou otvírám
těžké dveře
najednou sedím před chlápkem v bílým plášti
a ten se mě ptá
jak často piju
"jsou dvě hodiny odpoledne a vy stále máte 1,2 promile slečno, víte, jak opilá jste musela být ráno?"
nevím, ty debile
jak bych asi mohla
když mám ještě teď jednaceládva
probleskne mi v duchu
a když tě nevezmou na psychárně kvůli promilím
tušíš, že asi fakt máš náběh na problém
nějak tak to tušíš už od chvíle
co sis v jakési podivné toxické psychóze
cigaretou poprvé vyškvařila kus kůže
a co sis poprvé vysmažila mozkový buňky
bílým práškem útěchy
a přitom jen zoufale hledáš lásku
lásku
lásku, chceš jenom lásku
chceš přeskakovat vlny na písečné pláži
a neznat nikoho
chceš popíjet teplej čaj na konci světa
koukat na děti, jak hrajou na schovku
a nevědět o ničem
nevědět o nikom
mě položili na zem
a ležící s hlavou u mísy
slyším ťukat na dveře
duchy předešlého večera
"mám volat záchranku?"
nejsou to duchové
jak si má drogami oklamaná hlava
myslela
ale moje třídní učitelka se skautskýma sketama v zádech
tohle je konec, říkám si
když třesoucí se rukou otvírám
těžké dveře
najednou sedím před chlápkem v bílým plášti
a ten se mě ptá
jak často piju
"jsou dvě hodiny odpoledne a vy stále máte 1,2 promile slečno, víte, jak opilá jste musela být ráno?"
nevím, ty debile
jak bych asi mohla
když mám ještě teď jednaceládva
probleskne mi v duchu
a když tě nevezmou na psychárně kvůli promilím
tušíš, že asi fakt máš náběh na problém
nějak tak to tušíš už od chvíle
co sis v jakési podivné toxické psychóze
cigaretou poprvé vyškvařila kus kůže
a co sis poprvé vysmažila mozkový buňky
bílým práškem útěchy
a přitom jen zoufale hledáš lásku
lásku
lásku, chceš jenom lásku
chceš přeskakovat vlny na písečné pláži
a neznat nikoho
chceš popíjet teplej čaj na konci světa
koukat na děti, jak hrajou na schovku
a nevědět o ničem
nevědět o nikom
24.10.2019 - 10:42Přečetl jsem od tebe vše, co tu máš, tahle je možná nej, ale nejsem odborník. Každopádně takováto tvorba tu chybí jako cígo na dojezdu. No to je jedno. Ještěže když jsem občas fetoval, tak jsem dělal spíš brajgl, než hledal nějakou zpropadenou lásku. Jen tak dál, rozsekej to tu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
výkřiky do tmy : trvalý odkaz
Následující deník autora : údolí paneláků
Předchozí deník autora : plky u kulatýho stolu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
malázlobilka [16], Wizard [15], terezK [15], Markett [14], jan.novaque [11], betty [11], Inugirl [11], terinak [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
