povídej

snad jsou ty otisky prstů
navždycky vypálený do tvý kůže
moje

..

až ti bude padesát,
budeš svým dětem vykládat
o svým mládí?
jak jsme za půl roku zestárli
o pět let
jak jsme za pár hodin přišli
o sedm tisíc

jak nám budoucnost klepala na dveře
a my ji nechali čekat
dokud neodešla

jak jsme mohli mít lásku a štěstí a život
a my jsme ohrnuli nos
a radši si jím nechali projít další lajnu
protože lajny se tě neptaj
a život se tě neptá
"jak je?"

jo,
fajn.

až ti bude padesát,
a tvoje děti se zeptají jak bylo kdysi,
budeš jim vyprávět?
jak moje nejlepší kámoška začala brát kokain
a my jí záviděli
jak jsem brečela už poněkolikáté ten večer
a ty ses mi smál?

..

řekneš jim o mně?