Pánví

Nejsem moc příznivce současné kultury. Nekoukám na současné filmy, neposlouchám současné kapely a nečtu současné autory. Občas ale udělám vyjímku.

Nedávno jsem si například přečetl dvě knihy od Pavla Brycze. První se jmenovala Muž bez ženy není člověk (jak trefné) a druhá Moje ztracené město.

Brycze mám rád. Píše stylem, který je mi blízký.

První zmíněná kniha je především o lásce. Jsou v ní rozvedené nápady z jeho předchozí knihy „Miloval jsem Teklu a jiné povídky“, ale nejedná se o pouhou recyklaci myšlenek, ale spíše o alternativní pohled na stejný děj. To je mi celkem sympatické.

Druhá kniha je o dospívání, natáčení válečných filmů a o městě Most. To je jedno z míst míst, kam bych se někdy rád podíval. Vůbec celá ta severočeská uhelná pánev mě zaujala, asi ve filmu Pusinky.

Proto asi dnes hraje tato píseň. Ale nejen proto.

Předchozí kniha byla o lásce. A jak nemám jasno v lásce, tak mám jasno v tom, jak zní.

Zní jako takové zvonky. Jako když hrajete na skleničky, vysoké tóny elektrickou kytarou, jako zobcová flétna a některé tóny houslí, jako když píská Rhodes piano nebo nějaký syntezátor. Tak nějak smíšeně.

Podobně jako například začátek této písně.

Nojo, občas ulítávám.

Jestli mě něco trápí
jsou malé výlety pryč od vás moji milí
Nesli jste mě
a houpali výkyvy chůze dál kolem vozů
Naprázdno pasti sklaplé
nátuře zvířete připomínají smetí
těsně předtím
než se svěřím
tmavým rohům

Nesli jste mě a v zimě
doufali navzdory povodním že se chytím
za stéblo trávy
v důvěře v příběhy o dracích skvělých rodů
co ve snech bez své vůle
v zásadě přijmu za vlastní bez vypětí
těsně předtím
než se ztratím
starým slovům.

Krajem dolů
plných strojů
Holínky námahou ztichlý otočím

Kolem krajů
plných stolů
chodím si náladou zdvihlých obočí
když přijdu domů

Jestli mě něco trápí
jsou malé výlety pryč od vás moji milí
Lekli jste mě
a zkoušeli: v úvodu schválně máš kolik bodů?
Nevděčně svých pár vět jen
návazně k přísloví zastřeším slovy dětí
těsně předtím
než se oddám
na den svodům

O lem krajů
jiných krojů
sdělím ti lásko má hned jak zavadím

Krajem rohů
beze stolů
chodím si náladou starých večeří
když přijdu domů