Inspirován Homérem (tím zdejším), jsem to také zkusil. Je to vlastně jakási permutace (spíš v tom kabalistickém, než matematickém smyslu slova). Možná jsem přišel na to, jak někteří autoři tvoří, když se jich pak zeptám, jak je to napadlo, tak mlží. Úplně to svádí to někde uveřejnit jako vlastní surrealistické dílo. Posuďte sami:
 03.03.2015
 5
 1578(9)
Jiří Turner

Je slyšet šumění jezu


Šev látek spojených
a na koncích prstů mu zežloutlo blues.
Asi mi vodjel poslední autobus,
na tenké hraně vědomí.

A všechno,
na cestě svých úst až ke kořeni nosu,
kdyžpradlena právě prala místa,
kde jemná tmavá mřížka

Anděla čelem jsem udeřil,
na hraně stínu,
syn svéhlavý se už jen vozu drží stěží,
a stíny se nesmyjí.

Zakletý do run
pomalu vstávám,
když celá voníš po medu.
 07.03.2015 06:08
Amelie M.: Já se také jednou z recese kdesi prezentoval méně známým dílem jednoho známého moderního básníka. Stejní lidé, kteří ho uváděli jako svůj vzor, mi psali jestli, jestli jsem nezešílel, nefetuju a podobně. Tak jsem jim pak odepsal ať se zeptají svého idolu. Už se mnou nemluvili...
 07.03.2015 06:00
shane: nezařádil a doufám, že nikdy nezařadím
 06.03.2015 23:03
já svou ptákovinu zveřejnila jinde, dostala jsem pár tipů a nikdo se ničemu nedivil.. ha, haa :)
 05.03.2015 22:12
No, vidím, že Tebe by puero mezi důchodce ještě nezařadil...Ty přece nelpíš jen na tradicích a zřejmě se věnuješ literatuře nejen těch pár chvilek tady či pasívním konzumem děl jiných.:-P
 04.03.2015 13:19
Paráda:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.