|
co to tedy je?
|
Dnes jsem konečně přišel na to, jak funguje sebepoznávání.
Ono to skoro zní, jako kdyby člověk neznal sám sebe. To je samozřejmě blbost.
Trik je ovšem v tom, jak člověk vnímá svět. Každý člověk vnímá svět podle sebe. Měřítko světa je on sám, to je koneckonců krásně vidět na tom, že ve vzpomínkách z dětství je svět (budovy, kupé ve vlaku) větší.
Sebepoznávání pak není vnímání sama sebe, ale rozdílů mezi člověkem a okolními lidmi.
Ono to skoro zní, jako kdyby člověk neznal sám sebe. To je samozřejmě blbost.
Trik je ovšem v tom, jak člověk vnímá svět. Každý člověk vnímá svět podle sebe. Měřítko světa je on sám, to je koneckonců krásně vidět na tom, že ve vzpomínkách z dětství je svět (budovy, kupé ve vlaku) větší.
Sebepoznávání pak není vnímání sama sebe, ale rozdílů mezi člověkem a okolními lidmi.
02.10.2014 20:10
To je zajímavá myšlenka. Je to podobné, jako když se délky měřily v loktech a stopách. Každý naměřil "svůj" loket" a podle toho vypadal výsledek... Bohužel, na lidské vlastnosti moc objektivních měřítek nemáme. Ale soustředit se na vnímání rozdílů sebe oproti konkrétním lidem mi připadá jako dobrý nápad.
Dalším krokem by, myslím, mělo být vnímání rozdílů mezi okolními lidmi navzájem.
Dalším krokem by, myslím, mělo být vnímání rozdílů mezi okolními lidmi navzájem.
01.10.2014 23:14
Zamila: nemám rád, když má člověk popsat své vlastnosti. Je to blbost, Kurt Gödel by byl určitě proti.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.