|
|
Začínám být na pokraji svých sil.. Bydlíme tu asi dva a půl roku a je tu zase takových krámů!!! A když se tím probírám a přemýšlím, co bych vyhodila, nakonec zjistím, že všechno úplně nutně potřebuju.. (ale sbírku holčičích časáků jsem nakonec fakt odnesla do popelnice na papír)
Jsem unavená, můj pes je asi nemocnej, babička mýho kluka mě furt úkoluje (už ať jsme pryč!), můj kluk má taky plno krámů a všude je neuvěřitelnej bordel.
Podle kalendáře by mělo být léto, ale když se snažím vyvětrat a trochu odpočívat, začínám se klepat zimou a prohrabávat se pytlema a hledat svetr. Nakonec si půjčím jeho mikinu.
Už asi jen dva dny a nic není hotovo. Ani tady, ani tam. Připadám si zoufale a už se vidím, jak za dva dny budu courat k dodávce a strkat do naložených pytlů zapomenuté věci.
A navíc mi došel energeťák!
Moje máma vždycky říkala, že je lepší vyhořet, než se stěhovat. Když jsem byla mladší, tak jsem to nechápala. Nikdy bych nechtěla přijít o všechny svoje věci. Ale když se vám to nakonec jednou stane, zjistíte, jak vás to osvobodilo. Lpět na věcech je děsně svazující.
Vzpomínky zůstanou...
P.S. Všechno nejlepší všem Šárkám.
Jsem unavená, můj pes je asi nemocnej, babička mýho kluka mě furt úkoluje (už ať jsme pryč!), můj kluk má taky plno krámů a všude je neuvěřitelnej bordel.
Podle kalendáře by mělo být léto, ale když se snažím vyvětrat a trochu odpočívat, začínám se klepat zimou a prohrabávat se pytlema a hledat svetr. Nakonec si půjčím jeho mikinu.
Už asi jen dva dny a nic není hotovo. Ani tady, ani tam. Připadám si zoufale a už se vidím, jak za dva dny budu courat k dodávce a strkat do naložených pytlů zapomenuté věci.
A navíc mi došel energeťák!
Moje máma vždycky říkala, že je lepší vyhořet, než se stěhovat. Když jsem byla mladší, tak jsem to nechápala. Nikdy bych nechtěla přijít o všechny svoje věci. Ale když se vám to nakonec jednou stane, zjistíte, jak vás to osvobodilo. Lpět na věcech je děsně svazující.
Vzpomínky zůstanou...
P.S. Všechno nejlepší všem Šárkám.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stěhování : trvalý odkaz
Následující deník autora : Kdy se z chlapa stane sobec??
Předchozí deník autora : To byl Valentýn?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

