|
|
Zohýbaná až nadoraz
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení
skrze duši jí i tělo zauzlil
ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní
naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení
skrze duši jí i tělo zauzlil
ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní
naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
gajda
reliéf v dlani....ta sedla. Je to smutné a zároveň hrdé. Z bolesti se rodí zocelení, ohýbané stromy vydrží i silné vichry. Člověk není jiný. Člověk je taky přírodní počin.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Resilience : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mateřídouška rosou chřadnoucí
Předchozí dílo autora : O křehké (ne)narušitelnosti vnitřního vesmíru
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
FiffiQ [18], Elites [18], sajurii [17], DooomS [17], Kaleidoskop [12], Evilbringer [11], Můra73 [4], Radek [4], Draculest [3], Salámista [3], Belle [2]» řekli o sobě
katitek řekla o Delivery :Tahle holčina má strašně velkej talent. umí napsat to, co jiní ne. a její styl psaní.. dost mě dostává ta upřímnost a ten kus jí samotné v těch dílech, ty zpovědi. Teress, jsi skvělá, piš dál.

