přidáno 09.04.2024
hodnoceno 4
čteno 125(9)
posláno 0
Zohýbaná až nadoraz
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení

skrze duši jí i tělo zauzlil

ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní

naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
přidáno 29.04.2024 - 22:59
gajda: Děkuji, potěšilo mě to. A vystihl jsi to hezky.
přidáno 10.04.2024 - 18:55
Posmutnělá, ale nezlomená.
přidáno 09.04.2024 - 23:26
Jasan. Přelez, přeskoč, ale nepodlez ;)
přidáno 09.04.2024 - 22:56
reliéf v dlani....ta sedla. Je to smutné a zároveň hrdé. Z bolesti se rodí zocelení, ohýbané stromy vydrží i silné vichry. Člověk není jiný. Člověk je taky přírodní počin.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming