|
|
Zohýbaná až nadoraz
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení
skrze duši jí i tělo zauzlil
ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní
naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení
skrze duši jí i tělo zauzlil
ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní
naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
gajda
reliéf v dlani....ta sedla. Je to smutné a zároveň hrdé. Z bolesti se rodí zocelení, ohýbané stromy vydrží i silné vichry. Člověk není jiný. Člověk je taky přírodní počin.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Resilience : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mateřídouška rosou chřadnoucí
Předchozí dílo autora : O křehké (ne)narušitelnosti vnitřního vesmíru
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
miss.Lily [17], LoveWillTearUsApart [17], Benfred [15], Schafbock [15], prodigymajk [14], Eristees [10], CharlieB [9], romeo [5], TrufalaNadej [1], Krtek [1]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...

