Zohýbaná až nadoraz
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení
skrze duši jí i tělo zauzlil
ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní
naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
čelo na zemi
maluje cosi o ponížení
skrze duši jí i tělo zauzlil
ač ví že nevymaže
reliéf z otlaku jeho dlaní
naději dává vědomí
že přec ji nezlomil
09.04.2024 22:56
gajda
reliéf v dlani....ta sedla. Je to smutné a zároveň hrdé. Z bolesti se rodí zocelení, ohýbané stromy vydrží i silné vichry. Člověk není jiný. Člověk je taky přírodní počin.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.