pomozte prosím, celej den mi zní v hlavě a nemůžu si vzpomenout, jak pokračuje ... :-)
![]() ![]() ![]() |
(V. Hrabě)
Jak je krásné chodit městem,
když zavřeli hospody.
A v hlavě ti něco zpívá
a není to z náhody ...
_________________________
Nevíte někdo prosím, jak se tato báseň jmenuje? Ta sloka se mi pořád opakuje v hlavě a ne a ne si vzpomenout.
Jak je krásné chodit městem,
když zavřeli hospody.
A v hlavě ti něco zpívá
a není to z náhody ...
_________________________
Nevíte někdo prosím, jak se tato báseň jmenuje? Ta sloka se mi pořád opakuje v hlavě a ne a ne si vzpomenout.

jé, děkuju - myslela jsem si, že je to ona, ale cosi mě stále přesvědčovalo, že to co si pamatuju je první sloka ... děkuju moc :-)

Tady ji máš celou:
Václav HRABĚ: JAM SESSION
Přišel. V černém baloňáku, zmáčený a prostydlý.
Paruku a vyšívaný frak odhodil na židli.
Pak udusil cigaretu. Na piano sáh!
„Dovolte mi představit se: Jmenuji se Bach!“
Jsem bez peněz. Jako vždycky. Za kafe a jeden štok
budu s vámi chvíli hrát. A třeba twist! A třeba rock!
Nečekal, až někdo kývne. Dupnul čtyřikrát –
a pak začal dole v basech tenhle chorus hrát.
To byl chorus o životě, o slávě a o hladu,
jak hrál, aby králi spravil po večeři náladu.
Jak je těžké napsat rychle pro biskupa mši,
když ti tluče na dveře exekutor a vši.
Jak je krásné chodit městem, když zavřeli hospody,
a v hlavě ti něco zpívá a není to z náhody.
Jak je možné přežít krále, císaře a říše,
i když nemáš na činži, i když ti kručí v břiše!
Dohrál, dopil, rozloučil se. Řekl: „Je čas k návratu.
Ráno musím být zas klasik. Zaplaťte tu útratu.
Až vás budou strašit KRÁSOU, z které padá prach,
řekněte, že za kafe hrál tohle s vámi Bach!“
(Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku;
Čs.spisovatel, KPP, Praha 1990)
Václav HRABĚ: JAM SESSION
Přišel. V černém baloňáku, zmáčený a prostydlý.
Paruku a vyšívaný frak odhodil na židli.
Pak udusil cigaretu. Na piano sáh!
„Dovolte mi představit se: Jmenuji se Bach!“
Jsem bez peněz. Jako vždycky. Za kafe a jeden štok
budu s vámi chvíli hrát. A třeba twist! A třeba rock!
Nečekal, až někdo kývne. Dupnul čtyřikrát –
a pak začal dole v basech tenhle chorus hrát.
To byl chorus o životě, o slávě a o hladu,
jak hrál, aby králi spravil po večeři náladu.
Jak je těžké napsat rychle pro biskupa mši,
když ti tluče na dveře exekutor a vši.
Jak je krásné chodit městem, když zavřeli hospody,
a v hlavě ti něco zpívá a není to z náhody.
Jak je možné přežít krále, císaře a říše,
i když nemáš na činži, i když ti kručí v břiše!
Dohrál, dopil, rozloučil se. Řekl: „Je čas k návratu.
Ráno musím být zas klasik. Zaplaťte tu útratu.
Až vás budou strašit KRÁSOU, z které padá prach,
řekněte, že za kafe hrál tohle s vámi Bach!“
(Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku;
Čs.spisovatel, KPP, Praha 1990)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nevíte někdo název této básně? prosím : trvalý odkaz
Následující deník autora : Dveře
Předchozí deník autora : nechápu...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.