A ještě dlouho budeš

pohlazení po vlasech, polibek na tvář a zděšení nad tím, že jsem v tom...

se včerejškem nejsem spokojená, takže si půjčím pár řádků ze včerejška a jdu pracovat dále...

po šesti týdnech jsem zpátky, možná je to poslední báseň, kterou píšu, takže sorry yakko...proč? možná pochopíte z posledních dvou řádků...

Podzimní nostalgie No.2, kdy děda shrabal listí a pak v mi v něm pekl brambory. Jinak název jsem ukradla(sorry jako) víte komu?

Volné podzimní asociace

nebo bych mu mohla napsat taky tohle...

tak dlouho, jak dlouhá je má báseň (jasně, děsně klišoidní, ale čí život není)

Chtěla bych napsat báseň,ale dnes se to nejspíš nestane

a za 14 dní se opět setkáme

...

No, byla to jen otázka času a říkám DOBŘE MI TAK

myslím, že snadno uhodnete, co je fikce a co realita mého života pro mě malinko experiment se slovy, které v běžném životě sotva zaslechneme...

slova (jenom tak?)

seriózně, co vy na to? já si myslím, že se povedla. ale poprvé, mě opravdu zajímá váš názor (nebo je to jenom opět klišoidní?)

S dvojtečkou

Po roce naivních přání říkám dost...

Odpusťte sýkorce ještě jednu klišoidní, rozháranou, neupravenou,slibuje,že se polepší :)

Některé zážitky jsou velice intenzivní a rohlíčky obzvlášť vypečené